Drůbeží polévky s nudlemi, kapáním i knedlíčky
Drůbeží vývar patří od nepaměti mezi základ prvotřídní kuchyně. Dlouze tažené domácí bujóny mají prospěšné účinky na lidský organismus i psychiku. Často se podává nemocným, ženám po porodu, ale skvěle poslouží i jako vzpruha při kocovině. Vaří se kratší dobu než hovězí, ale je potřeba rozlišovat o jakou drůbež se jedná. Slepice mívá více tuku a je dobré ho z polévky trochu posbírat. Kuřecí se většinou dělá ze skeletu, který zbude po vykostění. Někdy se přidávají i křidýlka nebo stehýnka, ale pro vývar jich je škoda. Kosti je vhodné před vařením opéct pro výraznější chuť a barvu, cibulová slupka vývar krásně zabarví. Další důležitou součástí je kořenová zelenina a koření v podobě bobkového listu, pepře a nového koření. Aby byl vývar čistý, je dobré zpočátku sbírat vysráženou bílkovinu v podobě hnědé pěny. Nedělní vývar si poté ještě žádá scedit přes cedník či plátno, aby získal opravdu ideální čistotu.
Druhou nejznámější drůbeží polévkou je kaldoun, který se připravoval ke svátečnímu obědu, kdy se jako hlavní chod podávala drůbež. Základ tvoří vývar z drůbků, do kterého je přidána zelenina, máslová jíška a zavářka. Dříve se hojně používaly droby husí nebo kachní, dnes spíše kuřecí.
