Krok 1: Vojtíšek zase přišel s nápadem. On mě zkouší, když jsem nejšikovnější děda, co se týká kuchyně, jestli taky něco neumím. Asi, aby se mi mohl smát. Tak dědo, ty určitě neumíš vepřovou konzervu a nebo domácí pomazánku. Tak tedy děda se nenechá dvakrát pobízet. Tentokrát koupila maso Vojtíškova maminka, je šikovná a masu rozumí.
Krok 2: Vepřovou plec vykostíme, nakrájíme asi na 300 gramové kousky i s kůží. Kilo masa nebo odřezky dáme stranou. Česnek oloupeme a sůl nasypeme do hlubokého talíře. Sklenice patentní jsou ty na obrázku nebo na víčka twist off. Vypaříme je, (já v myčce) a vypláchnu studenou vodou. Do každé sklenice dám polovinu utřeného stroužku česneku. Jednotlivé kousky masa položím do talíře se solí a obalím v soli (netlačím, jen lehce). Nacpu do sklenic, přitlačím a posypu kmínem (tak čtvrt až půl lžičky) a nacpu další osolené maso. Když je sklenice po hrdlo plná, plním další, až je všechno maso ve skle. Ubrousek namočím ve vodě a otřu okraje sklenic od soli. Do plna zaliji vodou. Lepší je polévka, čistý vývar, jedno jaký. Já měl v hrnci našeho kohouta, tak jsem mu ubral. Nepotřebujete moc vývaru, asi jednu naběračku na sklenici. Zavřu víčka a dám do hrnce se studenou vodou a pokud možno, sklenice potopit celé, minimálně po hrdlo. Od doby varu vaříme dvě hodiny. Vyndáme, necháme vychladnout 24 hodin. Potom vrátíme opět do hrnce a vaření opakujeme. Za dvě hodiny od bodu varu vyndám a nechám vychladit. Možno používat ihned, ale když se nechá 14 dní i déle uležet, je lepší. Konzerva vydrží ve tmě a chladu rok, i déle. Abych nezapomněl, dvakrát se zavařuje, abychom odstranili nebezpečí otravy tzv. klobásovým jedem. A proč nestačí jednou? Protože spory botulových bakterií mohou přežít první zavaření a jakmile konzerva vychladne, bakterie se aktivují, ale nestačí se do druhého zavařování pomnožit a zapouzdřit. Je to opravdu bezpečné a generacemi vyzkoušené zavařování.
Krok 3: Maso, které jsme ořezali nebo dali na stranu, když ho bude třeba, kilo semeleme, posypeme asi polovinou koření Krkovička s česnekem. To dáme podle váhy mletého masa, na méně masa méně koření a naopak dáme koření přiměřeně, zamícháme a dáme kousek do mističky a šup do mikrovlnky, na necelou minutu. Vyndáme a ochutnáme. Pokud je málo ochucené, přidáme koření a opakujeme. Nakonec přidáme sádlo a zamícháme. Naplníme do skleniček, kterým jsme dopřáli stejnou koupel, jako těm velkým. Zavařujeme společně a stejným způsobem zopakujeme.
Když mi dojde domácí sádlo, kupuji ho v prodejně Rabbitu v kyblíku cca 2,60 kg (Ligurský). Někdy se ani doma tak dobré nepovede.
Klasická vepřovka: za studena na chleba, cibule a hořčice, k tomu hrnec čaje a večeře je na světě. Nebo hodit na plech, ohřát a knedlo zelo je tu. Vhodné na rizoto nebo do těstovin, na tzv rychlé vaření.
Pomazánka: o tu se postarají dětičky, v mém případě vnoučátka. Ale třeba večer na zahradě je dobrá na topince nebo toustu k vínečku mamince a k pivku taťkovi, to nemá chybu.
Malý dodatek. Jedna sklenička pomazánky mi nechytila, tak jsem ji dal na zkoušku rodince. A bylo...hele, dědo, je to hrubé. Děda ochutnal, uznal námitky, vzal tyčový mixér a pomazánku zjemnil. Tak by bylo dobré mixnout už před naplněním.
Komentáře (7)