Na Bílou sobotu pečeme mazance, beránky a velikonoční hlavičku. Křesťané světí oheň a očekávají vzkříšení Ježíše
Bílá sobota je posledním dnem dlouhého půstu. Název byl odvozen od bílého roucha novokřtěnců (pohanů, kteří se dali v dospělém věku pokřtít). Křesťané se připravují na oslavu slavného zmrtvýchvstání Ježíše.
Jaké se dodržovaly zvyky na Bílou sobotu
Na Bílou sobotu se v kostelích odehrává slavnost svěcení ohně. Před noční bohoslužbou (vigilie=bdění) se před kostelem připraví a posvětí oheň, od něj se zapálí hlavní svíce (paškál) a od té si pak zapalují svoje svíčky věřící. Uhlíkům a popelu z posvěceného ohně byla připisovaná magická moc. Je to důkazem mísení keltských, pohanských a křesťanských rituálů. Popelem se sypaly pole a louky, žhavým uhlíkem se zapaloval nový oheň v kamnech. Podstatou slavnosti Vzkříšení bylo oblíbené procesí. Končící půst a tiché rozjímání vystřídaly hlahol zvonů, světlo, hudba a zpěv. Mládež se opět chtěla bavit. Barví se vejce, malují kraslice a pletou pomlázky.
Tipy a triky pro vás Všechny tipy a triky
Jaké jsou typické pokrmy na Bílou sobotu
Tento den se často pečou mazance, beránci, hlavička (nádivka, sekanina, sekanice, řežábek) z masa a mnoho jiných dobrot. Přísný půst střídá hojnost pokrmů. Na jaře slepice začínají více snášet, takže se nemusí šetřit vejci. Velikonoční pokrmy proto obsahují vajec velké množství.
Velikonoční hlavičku můžeme připravit podle následujícího video-receptu. Patří do ní maso, rohlíky, jarní bylinky a vejce.
Sdílet na Facebooku
Poslat na Messenger
Poslat na Whatsapp
Komentáře