Sklizeň ovoce a zeleniny během září: Na co se zaměřit a co nezapomenout

Sklízíme a uskladňujeme úrodu, vyrábíme z ní různé dobroty a začínáme se těšit na příjemné a dlouhé podzimní večery prožité v teple domova. Plody, které se ještě drží na stromech, rychle narůstají, barví se a dozrávají. Dny se pozvolna zkracují a na konci měsíce už mohou přijít ranní mrazíky. Zatím je ale pro záhony dostatečnou ochranou noční přikrývka z netkané bílé textilie.

Sklizeň a uložení ovoce

Ovoce z vlastní zahrádky, to je velká hodnota. Vše je potřeba dobře využít, zpracovat a zakonzervovat, v zimě se kvalitní a chutné zásoby budou hodit. Na co je potřeba myslet? 

• Připravíme si prostory pro skladování. Měly by být snadno větratelné, chráněné před hlodavci, čisté a přiměřeně chladné. Příliš vlhka a tepla ovoci neprospívá. 
• Ještě během slunečných dnů vyčistíme bedny na úrodu a necháme je vyschnout na slunci. 
• Větve, na kterých je velká úroda, do sklizně podložíme, abychom předešli jejich zlomení pod tíhou plodů.
• Sklízíme podzimní a raně zimní odrůdy jablek a hrušek. Na sklizeň zimních odrůd je zatím čas. Ke sklizni používáme žebříky, které postavíme spolehlivě a stabilně. Ovoce z nich sbíráme do košíků nebo vaků. 
• Postupně trháme různé peckoviny, které se krásně vybarvují. Po sklizni již nedozrávají, proto je důležité správně odhadnout zralost. 
• Sklizeň provádíme za pěkného a slunečného počasí, ovoce by nemělo být vlhké, ať si zbytečně nepřiděláme práci s dosoušením.
• K uskladnění se hodí pouze zdravé kvalitní ovoce. Padané má kratší trvanlivost a potřebuje co nejdříve zpracovat. Můžeme ho sušit, zavařovat, mrazit a také využít do moučníků (např. jablka do závinů, štrúdlů a žemlovek), moštů a šťáv.
• Některé druhy ovoce, především peckovin, zpracujeme do chutných zavařenin (kompotů, marmelád a povidel). Výbornou chuť mají švestkové i hruškové zavařeniny.
• K zpracování se hodí také drobné ovoce a bobuloviny. V září ještě sklízíme ostružiny, maliny (z opakovaně plodících keřů), poslední borůvky i jahody (měsíční, opakovaně plodící). Sklízet můžeme i arónii (černou jeřabinu) a rakytník řešetlákový. Ve volné přírodě dozrávají krásně aromatické bezinky (plody černého bezu) a šípky.

Podzimní sklizeň zeleniny

Zelenina pomalu dorůstá, před příchodem mrazíků bude potřeba sklidit choulostivé druhy. Naopak mrazuvzdorné rostliny na záhonech přečkají až do jara a poskytnou nám sklizeň i během zimy.

• Zeleninu sklízíme obvykle ráno, protože po noci nejsou rostliny rozehřáté a jejich trvanlivost bude lepší. 
• Snadným způsobem uchování přebytků zeleniny je mražení. Pokud máme dostatek místa v mrazničce, prostor ještě využijeme. Další vhodné způsoby zpracování úrody jsou sušení, sterilace a kvašení.
• Sklízíme svěží natě kopru, petržele, pažitky, cibule zimní sečky, libečku a celeru. 
• Na průběžnou sklizeň čekají saláty a košťálová zelenina. Postupně zpracujeme květák, kapustu, zelí, kedlubny a brokolici.
• Sbírat můžeme ještě natě některých bylinek (máta, meduňka), ale při náznaku houbových chorob se již ke konzumaci nehodí. 
• Před očekávaným ochlazením již sklidíme všechna rajčata (i zelená a narůžovělá), uložíme je do bedniček a necháme pozvolna červenat. Teplota by měla být nad 16 °C, ideálně kolem 20 °C. Rajčata zásadně neukládáme do chladného sklepa.
• První mrazík snadno zničí a poškodí tykve (cukety, patisony, dýně), proto je včas sklidíme a uložíme na dobře větraném místě, na kterém mohou vydržet až do Vánoc, některé odrůdy dokonce až do jara. Velmi snadno se skladují dýně hokkaido, které uchováváme při pokojové teplotě, např. na chodbě nebo v ložnici (v méně vytápěné místnosti).
• Pozdní odrůdy zeleniny (červená řepa, mrkev) sklízíme co nejpozději, protože během vlhkých podzimních dnů nejvíce narostou a slabší mrazíky jim obvykle neuškodí.
• Výrazně aromatická zelenina (křen), ale i brambory a řepa by měly být uskladněny dál od sklizeného ovoce (kvůli přejímání vůní).
• Sklizené, přebrané a oschlé brambory přikryjeme, aby nezelenaly.
• Křen vyrýváme k přímé spotřebě a použijeme ho také jako pomocníka při konzervaci (červené řepy, zelí, moštu). Přebytek křenu jednoduše zmrazíme (oloupaný a nakrájený po kouscích), ihned po vyjmutí z mrazničky se snadno strouhá.
• Pokud semena fazolí na rostlinách zatím dostatečně neuschla, vytrhneme celé rostliny a necháme je na suchém vzdušném místě doschnout. Vyloupeme je později.