Vyvýšené záhony na zahradě: 10 praktických kroků pro bohatou úrodu

Vyvýšené záhony jsou bohatě zásobené živinami a poskytují rostlinám dostatek bohaté výživy, proto i z menší plochy získáme skvělou úrodu. Zejména v prvním roce po vytvoření se bude na záhonech výborně dařit plodové zelenině. Později střídáme i další druhy zeleniny a záhony doplňujeme humusem.

Jak vytvořit vyvýšený záhon

Tyto záhony se budují v mnoha variantách, záleží vždy na majiteli, jak bude jeho vyvýšený záhon vypadat. Rozdíly jsou ve výšce a celkové pojetí záhonů závisí i na místě umístění a plánovaném využití. Máme pro vás několik tipů, které vám vybudování záhonů mohou usnadnit.

1. Vyvýšené záhony budujeme na opracovaných místech nebo také na trávníku či na místech, na kterých by jinak nic nerostlo (stará dlažba, sešlapaná zemina). Kořeny rostlin na záhonech ve volné půdě snáze čerpají vláhu a živiny z půdy. 
2. Vyvýšeným záhonům obvykle dáváme pevný rám (ohraničení), který péči o ně usnadní a dá jim pěkný uspořádaný tvar. Nicméně ohraničení není nutností. 
3. Ohraničení vyvýšených záhonů budujeme z různých materiálů - dřevo (i palety), kámen, beton, cihly, plast nebo pevná ocel. Materiály se liší životností, kvalitou a cenou. Při péči o záhon jsme vždy na konstrukci opatrní, aby nedošlo k jejímu zbytečnému poškození.
4. Nejčastěji používáme dřevěnou konstrukci. Levným a běžným řešením je smrkové dřevo, ale lze použít i jiné (borové, bukové, dubové, modřínové). Konstrukci si můžeme koupit nebo ještě lépe - sami vytvořit.
5. Trvanlivost dřevěné konstrukce prodloužíme využitím vhodných nátěrů (neškodných pro lidi a živočichy) a vnitřním obložením pevnou fólií (nopovou). Fólie zároveň zabraňuje rychlému vysychání vyvýšených záhonů. Její použití ale není nutné.
6. Záhon by měl být široký tak, abychom se o rostliny zvládli pohodlně starat, aniž bychom do záhonu museli vstupovat. Délku záhonů si zvolíme tak, jak nám vyhovuje.
7. S ohledem na živočišné škůdce (myši a hraboše) se na dno vyvýšených záhonů často natahuje králičí pletivo (tj. pletivo s menšími oky), není to ale nutné.
8. Připravenou konstrukci vyplníme vrstvami: Spodní vrstvu tvoří hrubší materiál, který potřebuje na rozložení více času. Mohou to být dokonce větve (třeba i nastříhané nebo naštěpkované), drny, spadané listí, různý zahradní odpad a další organický materiál. Vše se postupně bude rozkládat a bohatě tvořit humus. Další vrstvu tvoří již rozložený kompost a na něm je přiměřená vrstva zeminy. Je třeba počítat s tím, že vrstvy postupně slehnou. Tip: Z místa, kde plánujeme záhon budovat, odložíme stranou horní vrstvu zeminy, a pak ji použijeme na přikrytí záhonu.
9. Do upraveného záhonu začneme vysévat nebo vysazovat rostliny. Je-li třeba, přikryjeme záhony netkanou textilií nebo fólií pro vytvoření větší tepelné pohody. Kolem vzrostlých sazenic můžeme dát vrstvu mulče.
10. Pravidelná zálivka je samozřejmostí. Je třeba počítat s tím, že na vláhu bývají vyvýšené záhony náročnější.