Jak chránit rajčata před plísní? Pomůže prevence i postřiky

Při péči o rajčata je důležitá prevence. Zaměříme se na výběr odolných odrůd -mezi nimi vynikají divoká rajčata, která jsou mezi pěstiteli populární, nicméně jejich plody jsou jen velmi malé. Plísně napadají hlavně rostliny, které jsou pěstované ve venkovních podmínkách a vystavené deštivému  počasí. Vyplatí se mít alespoň několik rostlin i ve skleníku nebo fóliovníku.

Jak chránit rajčata před plísní

Co můžeme pro zdravé rostliny udělat?

• Plíseň bramborová je jedna z častých plísní, které se vyskytují na rajčatech. Vyskytuje se i na bramborách, proto bychom rajčata neměli pěstovat po bramborách a v těsné blízkosti brambor. Co se týče brambor, tak pěstujeme jen zdravou spolehlivou sadbu.
• Porost rajčat musí být vzdušný, aby vlhké rostliny (např. ráno nebo po dešti) co nejrychleji osychaly. Mezi rostlinami by měl být dostatečný rozestup. Stanoviště má být dobře osluněné.
• Rajčata pravidelně vyštipujeme - tzn. zbavujeme je všech vedlejších výhonů, a to co nejdříve, jakmile se objeví. Vyštipování provádíme jednou za týden. Výhonky vyrůstají opakovaně na stejných místech. 
• Jak rostliny rostou, odstraňujeme i spodní listy, některé se často dotýkají vlhké zeminy. Záhony s rajčaty pak budou celkově vzdušnější.
• Důležité je správné zalévání. Rajčata zaléváme pouze ke kořenům, listy zásadně nepoléváme. Zálivku provádíme ráno, aby rostliny během dne oschly. Při večerní zálivce jsou zbytečně dlouho ve vlhku. Pěstování rostlin ve sklenících a fóliovnících, případně i v nádobách a pytlích pod převislou střechou, je z tohoto pohledu výhodné.
• Tyčková rajčata pěstujeme u opor a pravidelně je k nim vyvazujeme nebo upevňujeme do kovových spirál. Nenecháme výhony "ležet" na zemi.
• Vrstva mulče v okolí rajčat by neměla být příliš vysoká, aby v něm při deštích nedocházelo ke vzniku plísní a hniloby.
• Pokud objevíme "podezřelé" nebo napadené listy a plody, hned je zlikvidujeme.

Postřiky a zálivky na ochranu rajčat

Zvlášť při dlouhodobě deštivém a teplém počasí obvykle sáhneme po chemických přípravcích, jejichž účinnost je spolehlivější.

• Dokud nesklízíme plody, je vhodnou prevenci provést postřik fungicidním přípravkem (např. Ortiva), který si koupíme v zahrádkářské prodejně. Dbáme pečlivě na ochranné lhůty, postřik neprovádíme před deštěm a při větrném počasí. Jsme opatrní, abychom nestříkali okolní zeleninu, kterou budeme vzápětí konzumovat. Můžeme si koupit také některý přírodní přípravek na ochranu. 
• Pokud se chceme vyhnout chemii, tak můžeme vyzkoušet přesličkový odvar, který se používá často jako prevence houbových chorob. Alespoň 1 kg přesličky dáme na 24 hodin vyluhovat do 10 litrů vody, pak směs 10 minut povaříme a přecedíme. Tento odvar ředíme v poměru 1:5. Odvarem postřikujeme rostliny a půdu v jejich okolí v dopoledních hodinách. Postup znovu opakujeme po několika dnech.
• Další možností je populární postřik ředěným netučným mlékem v poměru 1:5. Po dešti tento postřik znovu zopakujeme.
• Obranyschopnost rostlin zvyšují hnojivé zálivky. Mezi nejoblíbenější patří zálivka kopřivovým zákvasem. Kdo chová slepice, také připravuje zálivku ze slepičinců.

Rajčata z vlastní zahrady jsou výtečnou zeleninou, kterou oceníme ve studené i teplé kuchyni, navíc přebytek snadno zmrazíme. Vyhledávaný je také recept na rajčatový protlak, postup výroby vám předvede následující video: