Jak se starat o užitkovou zahradu v září. Vše se točí kolem sklizně, výsadby a podzimního úklidu

Během vlhkých a deštivých dnů je nám sice nejlépe doma, ale když je zrovna pěkné a slunečné počasí, užíváme si ještě plnými doušky zahrady. Dny se pozvolna zkracují, příroda se barví do odstínů podzimu a my se začínáme těšit, až bude všechno hotové. Před ochlazením je ještě potřeba stihnout různé zahradní práce, proto se v září na zahradě rozhodně nenudíme.

Užitková zahrada v září

Na záhonech už je toho stále méně, sklizená úroda se pomalu přesouvá pod střechu. Plní se komory, sklípky a špajzy.

• S tím souvisí, že práce se točí hlavně kolem sklizně dorůstající zeleniny a zrajícího ovoce.
• Posklizňové zbytky dáváme na kompost. Během podzimu ho přeházíme, dobře zkompostované části rozvezeme na místa, která to nejvíce potřebují.
• Osázené nebo oseté záhony udržujeme okopané a bez plevelů, rostliny na nich podle potřeby zaléváme. Na vláhu jsou náročné především ředkvičky, ředkve a celer. Ředkvičky a ředkve je důležité protrhat, aby měly prostor k narůstání bulviček.
• Pokud jsme tak již neučinili, zakrátíme vrcholy růžičkové kapusty a rajčat. Jde o to, aby dorostlo to, co má ještě šanci, ale aby se rostlina zbytečně nevysilovala tím, co už nemá smysl. Z rajčat odstraníme i nové květy a maličká rajčátka, protože by z nich už nejspíš nic nebylo.
• Nevyužité plochy lze ještě osévat zeleným hnojením, abychom doplnili potřebný humus. Půda pokrytá zelenou "pokrývkou" navíc nezarůstá zbytečně plevelem. Zelené hnojení zaryjeme buď ještě letos, nebo až na jaře.
• Vysévat můžeme některé druhy s krátkou vegetační dobou (kopr, špenát, ředkvičky, ozimý salát). Podzimní kopr, když má dost vláhy, krásně roste a určitě pro něj najdeme využití. Ranní mrazíky mu ale nesvědčí. Špenát a salát již budou na záhonech pro jarní sklizeň. Špenát z podzimního výsevu má na jaře náskok proti tomu jarnímu a přináší větší užitek, jarní jde při oteplení často brzy do květu. 
• Při suchém počasí nové výsevy zaléváme, prospěje jim přikrývka bílou netkanou textilií. Postará se o tepelnou pohodu, urychlí růst a chrání před škůdci.
• Dobrou volbou k podzimní výsadbě je také sazečka ozimé cibule, která nám na jaře poskytne dobrou sklizeň.
• Odolnější druhy zeleniny zatím ponecháme na záhonech, ale prospěje jim přihnojení draslíkem - jeho dobrým zdrojem je dřevěný popel.
• Na záhonech zůstanou některé rostliny, které zvládnou zimní počasí. Jsou to např. topinambury, růžičková kapusta, kadeřávek, toskánská kapusta, černý kořen a zimní pór. Můžeme kolem nich dát vrstvu mulče - vhodná je např. sláma.
• Vyčistíme záhony s naťovou zeleninou, která na záhonech také zůstává přes zimu. Jedná se např. o pažitku, která je trvalkou, libeček nebo naťovou petržel (ta se pěstuje jako dvouletka).

Nové výsadby v září

Září je skvělý měsíc pro přesazování, rozdělování rostlin (trvalek i dřevin) a nové výsadby. Půda je znovu vlhká a tvárná (podobně jako na jaře), vše se dobře ujímá a do jara dobře zakoření. Deštivé počasí nám péči o rostliny usnadní.

• Na jahodových záhonech roste mnoho nových sazenic, které se dají použít pro založení nového jahodiště. Starší sazenice po několika letech přestávají odnožovat, proto je lepší obnovovat záhony s jahodníky včas, dokud odnožují. Nové sazenice lze vysadit buď přímo na nový záhon (např. pokrytý černou netkanou textilií) nebo provizorně na záhon, na kterém budou zatím jednotlivé sazeničky nahusto, dobře jim narostou kořínky a na nový záhon je přesázíme až na jaře.
• Na konci září je čas rozdělit a přesadit rebarboru. Je třeba počítat s jejími vysokými nároky na živiny - rozhodně jí musíme "dopřávat". Pro čtyřčlennou domácnost bohatě stačí jedna až dvě rostliny. První menší sklizeň lze očekávat už v dalším roce po výsadbě. 
• Září je ideální dobou pro množení a přesazování vytrvalých bylinek i některých užitečných rostlin (pažitka, libeček, meduňka, šalvěj a celá řada dalších). Po výsadbě budou potřebovat vláhu. V tomto období můžeme vytvořit nové trvalkové záhony nejen z okrasných rostlin, ale právě z bylinek (tzv. bylinkovou zahrádku).
• Pomalu již začneme s podzimními výsadbami dřevin, i když hlavní vlna nás čeká teprve v říjnu, kdy již opadává listí a půda je ještě vlhčí. Nejlépe se ujímají rostliny pěstované v kontejnerech, nicméně jejich cena je vyšší než u prostokořenných. Rostliny z kontejnerů se dají vysazovat kdykoliv, ale podzim je k tomu nejlepší. Do zahrady doplníme některé druhy drobného ovoce, které brzy začne přinášet první plody, a mladé stromky, u těch si ale na první úrodu počkáme déle. 

Co stihnout před ochlazením

Záleží na nás, jakému postupu dáme přednost, jak je velká obdělaná část naší zahrady a jak budeme chtít po sklizni zeleninu zpracovat. Někdo ji nechává na záhonech co nejdéle (např. kořenovou zeleninu), aby co nejvíce narostla, jiný raději včas vše sklidí a uklidí do mrazničky nebo zavaří, aby měl hotovo a nemusel později sklízet v chladném počasí.

• Během druhé poloviny září již nejspíš přijdou ranní mrazíky, které ohrozí především plodovou zeleninu a fazole. Pokud je tedy předpověď nepříznivá, není již na co čekat a úrodu sklidíme, nebo alespoň na noc zakryjeme bílou netkanou textilií. 
• Na sklizeň kořenové zeleniny není zatím třeba spěchat, první ochlazení jí určitě neuškodí.

Během zářijových dnů už přijde vhod zahřívací dýňová polévka. S receptem vám poradí následující video.