Jak se starat o užitkovou zahradu v dubnu. Jarní práce jsou již v plném proudu

Zahradní práce si určujeme podle počasí. Většina semínek časné zeleniny už je v zemi - pokud ne, tak je co nejdříve vysejeme. Vyhlížíme už, kdy vyrostou nejen první ředkvičky, ale také sledujeme, kdy začne vzcházet na záhonech mrkev a petržel, kdy se objeví hrášek a jak roste cibule ze sazečky.

Jak se starat o zahradu v dubnu  

Když bylo v březnu příznivé počasí, tak už máme na začátku dubna časnou zeleninu nasetou.

1. O dubnovém počasí se říká, že je aprílové, proto by nás nemělo překvapit ochlazení. Zatím se ještě nemůžeme spoléhat, že oteplení vydrží.
2. Pokračujeme s výsevem zeleniny podle výsevního plánu. V dubnu už můžeme vysévat většinu druhů zeleniny - do země už patří také semínka kopru, mangoldu a červené řepy.
3. Záhony s vysetou a vysázenou zeleninou se vyplatí zakrýt netkanou textilií, která urychluje klíčení a růst - textilie je propustná pro vláhu a zároveň brání zbytečnému odpařování vody. Nevýhodou je, že urychluje růst plevelů, přesto se jedná o jednodušší řešení pro teplotní pohodu rostlin, než jsou různé fóliovníky.
4. Příliš husté dřívější výsevy semínek, která již začala růst, jednotíme, aby měly rostliny dostatek prostoru k růstu. Vyjednotit musíme především ředkvičky, mrkev, kořenovou petržel a později červenou řepu.
5. Zatím nespěcháme se setím kukuřice cukrové a fazolí - jedná se o choulostivé rostliny. Kukuřici lze předpěstovat v krytých prostorách a pak teprve vysadit do venkovního záhonu. Fazole před výsadbou můžeme namočit, aby klíčení probíhalo rychleji, záhony pak ale nesmí vyschnout.
6. V dubnu kypříme a odplevelujeme, zelenina díky tomu rychleji poroste a bude se jí lépe dařit. Nezapomínáme ani na zálivku, zvlášť při suchém a teplém počasí.
7. Vyzrálý kompost rozvozíme na záhony a dáme ho k rostlinám i dřevinám, které ho nejvíce potřebují. Založíme nový kompost, do kterého přidáme nezetlelé zbytky z loňského kompostu, pokud jsme je už nepoužili do vyvýšených záhonů.
8. Brambory vysazujeme přibližně v půlce dubna, ale můžeme je vysadit dříve. Pokud se obáváme namrznutí, brázdy raději přikryjeme netkanou textilií. Růst brambor urychlí jejich předchozí naklíčení. Na stejné místo je vysazujeme až po čtyřech letech.
9. Blíží se výsadba rajčat a paprik - zatím se dobře staráme o sazenice, které máme za oknem na slunečném místě, aby měly dostatek světla.
10. Prostory ve sklenících nebo fóliovnících udržujeme bez plevelů a rostliny pravidelně zaléváme. Sud s vodou můžeme mít uvnitř - voda se přes den nahřeje a v noci pomůže udržovat uvnitř dostatečnou teplotu. Při ochlazení ještě lze zeleninu přikrýt netkanou textilií.
11. V dubnu ještě můžeme vysazovat jahodníky, zbytečně to ale neodkládáme. Opakovaná zálivka je zpočátku důležitá. Rostliny lze vysadit do volné půdy a později je mulčovat slámou. Pod jahody můžeme také použít buď tkanou nebo netkanou textilii - podívejte se, jaké jsou mezi nimi rozdíly.
12. Vyvýšené záhony jsou mimořádně úrodné a získávají si větší a větší popularitu. Z těchto záhonů můžeme sklidit bohatou úrodu a výhodně do nich zapracovat zahradní "nepořádek", kterého bychom se jinak museli zbavit jiným způsobem (i větvičky, listí, nezetlelý kompost, použitá sláma).
13. Ještě v dubnu můžeme vybudovat nový fóliovník, na jehož potažení využijeme co nejpevnější fólii, která vydrží více let - ušetříme si tím práci s opakovaným upevňováním fólie. Vhodné typy fólií jsou fólie kašírovaná (s mřížkou) nebo fólie Ginegar, která se vyznačuje velmi dlouhou životností.

Blíží se období pěstování okurek, proto se můžete podívat, jaké jsou výhody pěstování roubované zeleniny a jaká jsou specifika jejího pěstování.