Jak se starat o zeleninovou zahradu v srpnu. Když zrovna nesklízíme a nezavařujeme, tak zaléváme

Narůstající zelenina potřebuje vláhu, živiny a dostatek prostoru k růstu, daří se jí na slunci. Srpnová péče o zahradu není příliš náročná, naší hlavní činností je sklízení úrody a její zpracování. A jestli je co sklízet v zeleninové zahradě, to závisí na tom, co jsme zaseli nebo vysadili v předchozích měsících a jak jsme se o to starali. A také na okolnostech, které již sami neovlivníme. Každý rok se totiž daří něčemu jinému, i proto je dobře, když pěstujeme více druhů zeleniny.

Zeleninová zahrada v srpnu

Máme pro vás přehled toho nejdůležitějšího, na co se v srpnu na zahradě zaměřit:

• Na záhonech toho již ubývá, ale tomu zbývajícímu prospěje pravidelné okopávání a odplevelování. Při kypření rozrušujeme půdní škraloup, který se na povrchu zeminy tvoří hlavně po deštích.
• Srpnová zahrada je stále žíznivá, nejvíce vláhy potřebuje především plodová zelenina, kterou zaléváme přímo ke kořenům, abychom zbytečně nepolévali listy. Jen paprikám to nevadí, spíš právě naopak.
• Vláhu potřebují i narůstající hlávky podzimního zelí a další košťáloviny, které bez vody zakrní a úroda bude nevalná.
• Kořenová zelenina po zalití poroste daleko lépe a důležité je i její pravidelné protrhávání, aby měla k narůstání dostatečný prostor. Z kořenové zeleniny pěstujeme hlavně mrkev, kořenovou petržel, pastiňák, červenou řepu, celer a případně černý kořen. 
• V druhé polovině léta se opět o slovo hlásí různé ředkve a ředkvičky, ale pokud se do jejich pěstování znovu pustíme, zalévání bude hrát v péči o ně významnou roli. Důležité je i protrhávání, zvlášť velké ředkve jsou náročné na prostor.
• Rajčata na venkovních záhonech nám poskytují bohatou úrodu, nicméně již myslíme na blížící se podzim a brzy zaštípneme hlavní vrchol. Možná nám je to trochu líto, ale z nových květů by již stejně nedorostly kvalitní plody a rostliny se po zaštípnutí budou soustředit na růst a zrání již nasazených plodů.
• Pór, který plánujeme pro podzimní nebo jarní sklizeň, přihrnujeme. Prodloužíme tím tu nejlepší vybělenou část. 
• Nastal čas přihnojit rebarboru, dopřejeme jí dostatek uleželého kompostu, ona nám to vrátí bohatou úrodou mohutných řapíků na jaře. Rebarbora je na živiny velmi náročná.
• Na konci měsíce již bude nejvyšší čas zaštípnout i vrcholy růžičkové kapusty, nepotřebujeme totiž spoustu maličkých růžiček, ale raději větší a kvalitní. S jejich chystáním na kuchyňské zpracování pak bude méně práce.
• Organické zbytky ze zahrady kompostujeme, některé větší kusy nastříháme na menší. Prokládáme různé materiály, přidáváme i plevel nebo posekanou trávu.

Srpnové výsevy a výsadby

Některé záhony se již postupně uvolňují a když je ponecháme ladem, jen zarostou plevelem. Raději je využijeme na následné plodiny, případně alespoň osejeme zeleným hnojením. 

• Náš výběr by se měl zaměřit na rostliny, které mají krátkou vegetační dobu, jiné by nám již nestihly dorůst do sklizňové zralosti. Mezi osvědčené možnosti patří např. špenát, kopr, ředkvičky a kozlíček polníček. Výsevy ředkviček lze provádět v časových intervalech, aby sklizeň byla postupná.
• Vzcházející ředkve a ředkvičky včas jednotíme, ředkve vyséváme přibližně do poloviny srpna.
• Salát vyséváme řídce, nejlépe přímo na určené stanoviště, ušetříme si práci s přesazováním a salát dobře poroste. Postupně ho budeme protrhávat.
• Výsevy v druhé polovině srpna již bývají určené k přezimování. Vybíráme proto rostliny, které jsou v našich podmínkách mrazuvzdorné, sklízet je budeme až další rok na jaře. Příkladem je především nenáročný špenát, ozimý hlávkový salát a cibule zimní sečka.
• K vysazování se hodí kromě sazenic salátu i pekingské zelí a kedlubny.
• Výsevy lze přikrýt bílou netkanou textilií, která zabrání nadměrnému odpařování vláhy, urychlí růst a poskytuje ochranu před některými škůdci.
• Je třeba počítat s tím, že všechny srpnové výsevy a výsadby budou náročné na vláhu (více než jarní).