Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Kysané (nebo také kvašené) zelí je úžasnou surovinou naší kuchyně, kterou uměly připravovat naše babičky a učíme se to i my. Kvašené zelí zařazujeme do jídelníčku co nejčastěji, a to kvůli skvělé chuti i jeho zdravotnímu prospěchu.

Umět naložit zelí je užitečná dovednost, která má svá jednoduchá pravidla. Tuto pochoutku jíme syrovou nebo tepelně upravenou celou zimu. Odrůdy zelí vhodné ke kvašení se vyznačují vyšším obsahem sacharidů.

Jak odebírat a uchovávat vykvašené zelí

Zelí, které již proběhlo bouřlivým procesem kvašení, uložíme do chladna. 

  1. Při odebírání a jakékoliv manipulaci se zelím je důležitá naprostá čistota, a to nejen našich rukou, ale i všeho, s čím zelí přijde nějakým způsobem do styku.
  2. Čím zelí odebírat? Buď čistou rukou nebo perfektně čistým nářadím (např. dřevěnými kleštěmi). Po odebrání povrch zelí uhladíme.
  3. Zelí musí být potopené vlastní šťávou, jinak začne docházet k hnilobným procesům. Když při odebírání zelí vidíme, že potopené není, připravíme si převařenou osolenou vodu (20 g soli na 1 l vody) a tou zelí zalijeme. Vodu musíme nejprve vychladit.
  4. Povrch zelí bývá obvykle zakryt látkou (např. kousek plátna, velký kapesník), dubovým prkýnkem, a zatížen těžkým kamenem (nesmí se drolit). Vše musí být naprosto čisté, případně vyvařené. V domácích potřebách si můžeme koupit také těžítka přímo k tomuto účelu vyrobená.
  5. Při odebírání zelí vždy pečlivě umyjeme prkýnko a těžítko (kámen), látku vyměníme za čistou. Žlábek kvasné nádoby doplníme vodou (převařenou a osolenou). 

Při dobré péči je zelí spolehlivě trvanlivé a můžeme ho mít k dispozici celou zimu. Podívejte se také na následující video, které vám výrobu kysaného zelí předvede.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přidat komentář

Další tipy a triky