Jaké bylinky a zelené natě používat v kuchyni? Které z nich snadno vypěstujeme na zahradě

Bylinky můžeme pěstovat buď v květináči na parapetu či na balkoně, ale úplně nejlépe se jim bude dařit přímo na záhonech v zahradě. Některé pěstujeme jako trvalky, jiné pouze jako jednoletky. Každá bylinka je jiná a předá pokrmu svou specifickou chuť a příjemnou vůni. 

Rostliny vhodné na zelené natě

Některé druhy najdeme v každé kuchyni a k některým jídlům patří takřka nerozlučně, jiné druhy jsou méně známé a zdaleka ne každý je používá. Vybrali jsme pro vás ty nejoblíbenější.

• Naťová petržel je královnou a stálicí našich kuchyní, kterou milovaly i naše babičky. Na zahradě se pěstuje velmi jednoduše, a to jako dvouletka. Jeden rok ji vysejeme do řádků, necháme ji přezimovat, další rok na jaře nám poskytne ještě bohatou úrodu, ale jak se blíží léto, rostlina začne vybíhat do květu. Pokud ji nechceme na semeno, tak ji už ze záhonu odstraníme. Pěstujeme buď kadeřavou nebo hladkou odrůdu. 
• Pažitka se pěstuje jako trvalka. Je-li třeba, můžeme ji přesadit, nebo jednotlivé rostliny rozdělit. Vyžaduje pravidelné a časté seřezávání, i dostatek vláhy, jinak začne vybíhat do květu a žloutnout. Přes zimu ji můžeme rychlit v květináčích za oknem. Nejchutnější je brzy na jaře a na podzim.
• Libeček  má výraznou chuť, tuto mohutnou a krásnou rostlinu pěstujeme jako trvalku a její listy trháme podle potřeby. S množstvím natě do jídla jsme opatrní, aby pokrm ochutil pouze jemně.
• Celer se pěstuje nejen na sklizeň podzemní části, ale i kvůli natím. Výborně ochutí polévky i další jídla, jsou výrazné podobně jako nať libečku, proto jich nedáváme do jídla příliš. Rostlinu obvykle pěstujeme jako jednoletku.
• Natě cibule a česneku (i medvědího česneku) jsou nejlepší na jaře, když jsou mladé a svěží. Můžeme je používat obdobně jako pažitku, ať už na posypání chleba, zdobení salátů i vařených jídel.
• Kopr pěstujeme jako jednoletku. Krásně voní a hodí se nejen do různých polévek a omáček, ale i při sterilaci okurek nebo nakládání zelí i okurek ke kvašení. Své místo má i v některých salátech. Pěstuje se snadno a velmi pěkný je z časných výsevů do fóliovníků nebo skleníků.
• Koriandr svou specifickou chutí a vůní připomíná anýz, můžeme ho vyzkoušet k rybám nebo sýru.

Voňavé jednoletky 

Bazalka i majoránka jsou choulostivější než předchozí, v chladnějších oblastech ČR je raději pěstujeme chráněné ve fóliovnících.

• Bazalka je bylinka, která si u nás získává stále větší oblibu. Spojujeme si ji často s italskou kuchyní a výborně se hodí k jídlům, která do této kuchyně patří. Bazalkou můžeme zdobit pizzu, těstoviny, rajčatové saláty a mnoho dalších jídel.
• Majoránka je nepostradatelným kořením naší kuchyně. Použití je velmi široké a kromě toho, že ji používáme sušenou, můžeme ji snadno vypěstovat jako drobnou jednoletku, sazeničky se dají koupit už předpěstované.

Bylinky  vhodné jako zelené koření

Následující rostlinky krásně ozdobí každou bylinkovou zahrádku.

• Šalvěj se pěstuje jako krásná trvalka a používá se v domácí bylinkové lékárně. Méně známé, ale zrovna tak výborné je využití pěkných lístků šalvěje jako koření. Hodí se nejen k pečenému masu, ale i např. do karbanátků. Šalvěj používáme nejen čerstvou, ale i sušenou.
• Tymián je další oblíbená rostlina z bylinkové zahrady. Můžeme ho přidávat do některých polévek a omáček, výborně se hodí např. k cuketě a lilku. Jemné lístky se snadno suší.
• Meduňka se pěstuje jako vytrvalá rostlina v bylinkové zahradě. Krásně voní po citrónu a kromě toho, že je skvělá do čajů, používáme ji na dochucení některých jídel. Můžete s ní dochutit smetanové omáčky, ke kterým se hodí citrónová vůně.
• Dobromysl a mateřídouška jsou velmi podobné bylinky. Dobromysl častěji nazýváme "oregano", jedná se o totožnou bylinu. Tyto vytrvalé rostlinky, vytvářející krásné voňavé koberečky přitahující hmyz, mají důležité místo v lidovém léčitelství, navíc se skvěle hodí na dochucování pokrmů. Používáme je podobně jako majoránku.

Máta do samostatného záhonu

Tato rostlina potřebuje vlastní vymezené území, jinak se jí budeme těžko zbavovat.

• Máta se pěstuje v mnoha odrůdách, které se mírně liší ve vzhledu, chuti i vůni. Používá se do chladných nápojů i do čajů. Lístky se hodí ke zdobení moučníků i zmrzlin. Můžeme ji přidávat do salátů. Na zahradě jí vyhradíme zvláštní místo, protože se velmi ráda a snadno rozrůstá a pokud jí necháme volný rozmach, velmi rychle obsadí i větší plochu.

Voňavé rostliny do nádob

Následující rostliny milujeme, ale přes zimu by nám venku nevydržely. Připomínají nám dovolené v teplejších zemích než je ta naše.

• Rozmarýn je krásná rostlina, která ale v našich podmínkách není mrazuvzdorná, proto ji pěstujeme v přenosných nádobách. Vůně a chuť je jedinečná, hodí se např. při pečení jehněčího nebo skopového masa.
• Vavřín známe spíš pod názvem bobkový list. Čerstvý i sušený chutná a voní velmi příjemně. Pěstujeme ho obvykle v nádobách, v našich podmínkách není mrazuvzdorný.

Jak bylinky uchovat

Většina bylinek se dá snadno mrazit, stačí je nadrobno nakrájet a uložit do mikrotenových sáčků do mrazničky. Nezapomeňte si sáčky popsat názvy bylinek. Bylinky můžeme také sušit nebo nakládat do soli, případně použít na výrobu pesta. Lahůdkou je bylinkové máslo, které ale musíme brzy spotřebovat.

Na závěr pro vás máme video-recept, který vás naučí připravit bazalkové pesto.