Hlávková kapusta na zahradě: Na pěstování je méně náročná než zelí

Kapustu pěstujeme v různých odrůdách. Kromě hlávkové kapusty je velmi oblíbená např. kapusta růžičková, která se pěstuje pro malé růžičky ve tvaru kapustiček, nebo kapusta kadeřavá (kadeřávek) či toskánská, které mají krásné dekorativní listy. Tyto odrůdy jsou mimořádně odolné proti mrazivému počasí. Vypěstování kvalitní a zdravé kapusty není úplně snadné, ale když rostlinám připravíme dobré podmínky pro růst, můžeme se těšit na úspěšnou sklizeň.

Jak pěstovat hlávkovou kapustu

Máme pro vás několik rad a tipů:

• Antonín Dolejší v knize Zelenina na zahrádce píše: "Nároky hlávkové kapusty na agrotechniku jsou shodné se zelím. Kapusta je však skromnější na kvalitu půdy a méně náročná na hnojení. Snáší lépe drsnější klimatické podmínky a je odolnější vůči mrazíkům. Zvláště pozdní odrůdy přečkají bez následků i zimu, zejména je-li dostatečná sněhová přikrývka v době největších mrazů. V příznivějších polohách se dá raná kapusta vysazovat na podzim a sklízet na jaře." 
• Hlávková kapusta si potrpí na výživnou půdu, proto na podzim před jejím pěstováním záhon vyhnojíme kompostem nebo chlévským hnojem, použít můžeme také zelené hnojení. 
• Sazenice rané kapusty pro první sklizeň je třeba předpěstovat, s předpěstováním začínáme již od ledna a vzrostlé sazenice lze vysazovat do volné půdy již v první polovině měsíce dubna, sazenice pro pozdější sklizeň vysazujeme později. První sadbu bývá výhodnější pro většinu pěstitelů koupit, v domácích podmínkách bývají sazenice vytáhlé. Sazenice pro pozdější výsadby si již snadno předpěstujeme např. v pařeništi.
• Hlávkovou kapustu můžeme pěstovat také z přímého výsevu do hnízd, vzešlé sazenice později vyjednotíme. Takto získané rostliny jsou odolnější, mají hlubší kořenový systém a lépe snáší suché počasí.
• Výsadbu předpěstovaných sazenic s přiměřeně velkým kořenovým balem provádíme dostatečně hluboko (až po srdíčko), aby rostliny dobře zakořenily. Vzdálenost mezi sazenicemi rané kapusty by měla být 30 cm, ale mezi pozdními odrůdami ponecháme více prostoru. 
• Mezi sazenice hlávkové kapusty můžeme vysadit např. hlávkový salát, který doroste dříve a prostor pro kapustu uvolní k růstu - takto záhon lépe využijeme.
• Kapustu během růstu pravidelně okopáváme (zvláště po dešti), zemina kolem rostlin by měla být nakypřená a ne ztvrdlá a vyschlá. Při okopávání vždy zeminu přihrneme k sazenicím.
• Záhon podle potřeby odplevelujeme, aby rostliny měly prostor k růstu. 
• Důležité je také pravidelné zalévání, kapusta potřebuje dostatek vláhy. 
• Na teplotu kapusta není náročná, snáší mimořádně dobře i chladnější počasí.   
• Hlávková kapusta, stejně jako další košťáloviny, je ohrožená různými škůdci, kteří ji napadají. Mezi největší škůdce patří housenky běláska zelného, květilky, mšice a dřepčíci. Osvědčenou ochranou je přikrytí bílou netkanou textilií.
• Skladovatelnost sklizené hlávkové kapusty je horší než skladovatelnost hlávkového zelí - lépe se osvědčilo rostliny nechat na záhonech a sklízet podle potřeby. Kolem rostlin můžeme dát slámu.
• Část úrody lze také zmrazit, abychom kapustu měli vždy po ruce.

Hlávková kapusta je skvělou zeleninou na kuchyňské zpracování. Podle následujícího videoreceptu si můžete připravit kapustové karbanátky, které patří k nejoblíbenějším jídlům nejen z hlávkové kapusty, ale i z dalších odrůd kapusty (kadeřávku, růžičkové kapusty).