Kopřivy mají široké využití v pokrmech lidových i moderních. Víte, jak z nich připravit omeletu či pomazánku?
Kopřivy jsou typicky rumištní byliny, na zahradě rostou s oblibou tam, kde je nechcete. Jsou velmi odolné i díky dlouhým tenkým kořenům, které se těžko z půdy dobývají.
Z kopřiv sbíráme mladé rostliny brzy na jaře do konce května, protože pak už vybíhají do květu a jejich léčivá síla slábne, chuť pro kuchyňské účely je už naopak příliš silná. Sbíráme je na čistých lokalitách bez přístupu psů.
Co obsahují
Kopřivy jsou bohaté na vitamíny C, B2, B6 a minerály, hlavně železo, hořčík, vápník a mangan. Ceněné je i významné množství chlorofylu (zelené barvivo využíval textilní průmysl), tříslovin, fytoncidů, glukokininů (vyvolávají pokles cukru v krvi), organických kyselin a karotenu.
Léčivé účinky
Kopřivy upravují trávení, činnost střev, mají vliv na krvetvorbu, také mají žlučopudné a močopudné účinky. Mladé kopřivy (a šťáva z nich) jsou součástí jarní očistné kúry. Jejich používání nám přináší prospěch, ale neměly by se konzumovat dlouhodobě a nadměrně.
Čerstvá nať se v lidovém léčitelství užívá proti revmatismu, nálev z listů (i sušených) se používá k ozdravění vlasů a u tmavých vlasů i k oživení barvy. Sušená nať bývá ve farmacii součástí metabolických, odkašlávacích, diuretických a protirevmatických léčiv.
Kuchyňská úprava
Kopřivy dobře opláchneme, palčivost ztrácejí přelitím a spařením alespoň 85 °C horkou vodou nebo osmahnutím na trošce oleje. Lidové recepty kopřivy hojně využívaly jako zeleninu na polévky, špenát, omelety, přidáváme je do salátů, vaječných jídel a velikonočních nádivek, pomazánek, masových sekanin apod. Hodí se všude tam, kde klasický špenát.
Konzervace
Byla by škoda krátkou a intenzivní sezonu kopřiv nevyužít. Kromě sušení můžete z kopřiv zkusit vyrobit pesto, sirup, lze je vylisovat na tinkturu nebo spařené zmrazit.
Sdílejte s přáteli
Sdílet na Facebooku
Poslat na Messenger
Poslat na Whatsapp
Další tipy a triky
Přečtěte si Zobrazit více
Komentáře