Pastiňák na zahradě: Méně známá zelenina je dokonale mrazuvzdorná
Pastiňák doplňuje známou řadu oblíbených druhů kořenové zeleniny, ale přestože je výnosný a jeho pěstování není náročné, mrkev a petržel ho v našem jídelníčku jednoznačně zastiňují. Přitom úspěchu při jeho pěstování dosáhneme snáze než při pěstování kořenové petržele.
Pastiňák pěstujeme pro jeho podzemní část, která vzhledem sice připomíná petržel, ale nasládlou chutí se více blíží k mrkvi. Využití je podobné jako u mrkve, kořenové petržele a celeru. A co nás tedy od jeho pěstování odrazuje? Nejspíš jen to, že na mírně nasládlou chuť pastiňáku nejsme zvyklí. Za pokus to ale určitě stojí.
Tipy a triky pro vás Všechny tipy a triky
Pastiňák a jeho pěstování
Pastiňák je velmi nenáročný a úrodný, pěstujeme ho obdobně jako další kořenovou zeleninu.
- Vyhovuje mu vlhčí zemina a snese mírné zastínění.
- Klíčení trvá velmi dlouho, obvykle 3–4 týdny. Výsev provádíme co nejdříve na jaře.
- Po vzejití rostliny dostatečně vyjednotíme. Řádky by měly být od sebe vzdáleny 30 cm a jednotlivé rostliny cca 12 cm. Kořeny pastiňáku dovedou v dobrých podmínkách vyrůst do značných rozměrů - čím více mají prostoru, tím budou kvalitnější.
- V dobře propracované zemině kořeny dobře rostou, ale jsou poměrně křehké a na jejich sklizeň bude potřeba dobrý rýč. Musíme totiž zarýt pořádně do hloubky.
- Rostliny jsou mrazuvzdorné - když je půda rozmrzlá, sklízíme je dokonce i v zimě, případně je v zemi ponecháme na jaro. Kolem rostlin můžeme dát slaměný mulč.
- Jinou možností je pozdě na podzim pastiňáky vyrýt a umístit do skleníku, podle potřeby je pak odebírat.
- Po vzoru našich babiček zdravé kořeny můžeme skladovat také založené v písku ve vlhkém chladném sklepě.
Pastiňák konzumujeme obdobně jako další kořenovou zeleninu. Očištěné a nakrájené nebo nastrouhané kořeny vaříme, dusíme nebo zapékáme. Hodí se na hranolky i na kaši. Přidáváme je do různých zeleninových směsí nebo mrazíme pro pozdější využití.
Příkladem využití pastiňáku je následující polévka:
Komentáře