Příjemně kyselý šťovík najdete při procházkách přírodou, ale můžete ho i pěstovat
Šťovík je domácí evropská rostlina. Pro konzumaci sbíráme šťovík kyselý (Rumex acetosa), který najdeme na vlhkých loukách nebo šťovík menší (Rumex acetosella), který naopak roste na stráních, mezích a polích. Zahrádkáři znají šlechtěné formy šťovíku zahradního.
Šťovíky jsou zdrojem cenných látek. Jako zelenina nebo koření se používají pouze čerstvé lístky. Nejvíce užitku získáme z rostlin před začátkem kvetení, tedy brzy na jaře. Zahradní kultivary vyséváme na záhon brzy zjara.
Tipy a triky pro vás Všechny tipy a triky
Zdravotní benefity šťovíku
Podle bylinářky Dagmar Lánské obsahuje šťovík vitamín C a karoten, z minerálů hlavně železo, draslík, mangan a křemík. Kromě kyseliny šťavelové v sobě má také tuky a silice. Šťovík povzbuzuje činnost tlustého střeva a podporuje chuť k jídlu. Obsažené železo má příznivý vliv na krvetvorbu. Tato rostlina bývá součástí jarních bylinných kúr. Kvůli kyselině šťavelové se ale má konzumovat jen občas, jako zpestření jídelníčku, a vždy doplnit přídavkem mléka, smetany nebo sýra.
Využití šťovíku v kuchyni
Šťovík v menší míře používáme do zeleninových polévek a k okyselení zeleninových i bramborových salátů. Zahradní šťovík je méně kyselý, proto se používá i do špenátu. Ochutí rožněná masa i všechny polévky a omáčky, kde je žádoucí nakyslá chuť. Je také tradiční součástí ruského boršče.
Sdílejte s přáteli
Sdílet na Facebooku
Poslat na Messenger
Poslat na Whatsapp
Další tipy a triky
Přečtěte si Zobrazit více
Komentáře