Ze švestek kromě koláčů a knedlíků můžeme vyrobit skvělá povidla nebo je usušit
Švestky, pološvestky, slívy, renklódy, špendlíky, mirabelky - to vše patří do skupiny slivoní. Obsahují kromě vody ovocné cukry, přírodní kyseliny, z vitaminů hlavně riboflavin a provitamin A, z minerálů je významný draslík a fosfor, méně sodík, vápník, hořčík a železo.
Pomáhají při revmatismu, ledvinových a jaterních chorobách, také při chorobách krevního oběhu a jsou močopudné.
Jejich sezona je v pozdním létě a na podzim. Oschlé pevné švestky se stopkou můžeme skladovat v chladné místnosti ve slabší vrstvě na platech až 10 týdnů
Jak využijeme švestky?
V kuchyni slivoně používáme do moučníků, omáček, výborné jsou v kombinaci s masem. Také z nich vyrábíme kompoty, povidla, džemy. Slívy a pološvestky jsou využívány spíše na přímý konzum, ze švestek jsou skvělá povidla, také je sušíme a nemůžeme zapomenout na výrobu slivovice.
Švestky mrazíme nejlépe v cukrovém sirupu nebo jako protlak, také půlené vypeckované, ty ale používáme do moučníků jen povolené, ne zcela rozmrzlé (ostatně jako každé ovoce).
Na sušení vybíráme plně zralé plody, které u stopky už zavadly. Můžeme je vypeckovat, pak je sušení rychlejší. Sušíme je ve třech etapách. Zpočátku je předsušíme 1-2 dny na slunci nebo v troubě či sušičce při 40 °C asi 5 hodin. Po pětihodinové přestávce sušíme při 70 °C asi 12 hodin. Po opětovném několikahodinovém přerušení procesu dosušíme při 65 °C. Usušené plody nesmějí při stisku puknout ani uvolňovat šťávu, mají být vláčné, ne však vodnaté ani tvrdé.
Komentáře