Vánoční zvyky a tradice: Jaké z nich znáte a které stále dodržujete? Připomeneme si ty nejzajímavější

Velkou touhou lidí je být zdravý, milovaný a žít v blahobytu. Právě s těmito přáními je většina zvyků, dodržovaných u Štědrovečerní tabule, spojena. A tak lidé věští, co je čeká, nebo se dokonce snaží svůj osud pomocí těchto tradic ovlivnit.

Čekání na Štědrý den

Již očekávání Štědrého dne je spojeno s jedním ze zvyků, který pochází z první poloviny 19. století, z Německa. V tamním chudobinci prý žily děti, které se moc těšily na Vánoce, tehdy jim totiž lidé nosili dárky. Proto se děti stále dokola chodily ptát svého faráře: "Kdy už ty Vánoce budou?". A ten, asi aby si ušetřil práci, vyrobil z kola od vozu první adventní věnec. Měl ale ne jen čtyři, ale hned 23 svíček, jejichž zapálením teolog odpočítával dětem dny do Vánoc. 

Následoval vznik adventního kalendáře, který nejen odpočítával dny do Vánoc, ale měl také připomínat různé biblické verše. Později verše z bible nahradily drobné dárky a sladkosti pro děti.

Půst a Zlaté prasátko

Když se konečně dostaneme až k vytouženému Štědrému dni,  pak přichází na řadu další zvyklosti. Za neporušený vánoční půst je odměnou příslib vidiny Zlatého prasátka. Půst bývá pojatý různě, v některých rodiných se nejí vůbec, jinde se nemá mlsat cukroví a popojídat. Často je půst spojen s odepřením si masa, v některých rodinách je zvykem mít k obědu krupicovou kaši. Zahlédnutí Zlatého prasátka symbolizuje štěstí a hojnost do dalšího roku.

V některých rodinách se mihne na stěně prasátko díky odrazu světla ze zrcátka, jinde se objeví na stole Zlaté prasátko vytvořené z citrónu.

Magické jmelí

Cizopasnému jmelí připisovali již keltští kněží čarovnou moc. Proto má být jmelí zavěšené nade dveřmi a polibek pod ním na Štědrý den nám prý zajistí lásku na celý další rok.

Šupinka pro bohatství

Aby lidé měli v následujícím roce peníze a hojnost, hledají po štědrovečerní večeři pod talířem šupinku ryby. Ta svým tvarem připomíná peníz, a tak symbolizuje bohatství, které si lidé přejí. A aby se jim ty penízky jen tak nerozkutálely, dávají si tuto kouzelnou šupinku do peněženky.

A protože v řadě domácností je kapr Štědrovečerním jídlem, není v tento den o šupinky obvykle nouze.

Zdraví nebo nemoc

Dalším zvykem je rozkrajování jablíčka. Ale ne jen tak obyčejně, jablka se tentokrát rozkrajují napříč. Podle toho, jaký tvar uložení mají jadýrka na řezu jablíčkem, lze prý věštit, zda bude dotyčný další rok zdravý. Tvar jadýrek do hvězdičky je příslibem zdraví, červivé či jinak poškozené jablíčko značí nemoc, a křížek ukazuje na ten nejhorší osud. 

Tradice pro vdavekchtivé dívky

Dívky toužící po vdavkách se na Štědrý den postaví zády ke dveřím z domu. Poté hodí za své rameno střevíc. Pokud špička střevíce ukazuje směrem ke dveřím, pak dívka opustí v následujícím roce domov a vdá se. Pokud však ukazuje střevíc do místnosti, pak ještě zůstane doma rodičům.

Pouštění lodiček

Pouštění lodiček je velmi oblíbený zvyk. Pokud nám zbyly od loupání ořechů hezké půlky skořápek, pak máme lodičku teméř hotovou, poté do ní stačí upevnit malou svíčku a každý člen z rodiny svou svíčku zapálí, a pustí do nádoby s vodou. Cesty lodiček značí, co dotyčného v dalším roce čeká. 

Lití olova

Lití olova je další zvyk, jehož původ můžeme hledat v keltské tradici. Rozpuštěné olovo lijeme do nádoby s vodou. Z tvaru, který má olovo po zatuhnutí, pak můžeme usuzovat, co nás prý v budoucnu čeká.

V každé zemi, kde se ujalo slavení Vánoc, se postupně vytváří různé zvyklosti s tím spojené. Nové vznikají, či je přebírá daná země od dalších zemí, a některé staré zase postupně zanikají a vytrácejí se. V dalším článku si můžeme přečíst, jaké zajímavé zvyky se o Vánocích dodržují v ostatních zemích.