Co jsou Velikonoce? Víte, co jsou Pašije, Zelený čtvrtek nebo Boží hod velikonoční?

Latinský název Velikonoc - pesach - má původ v židovském svátku, připomínajícím vystoupení Židů ze zajetí, ale i v hebrejském pasach (překročit), kdy Hospodin přeskočil při zabíjení prvorozených židovské domy. Název pascha vznikl až později a označuje se jím svíce paškál, která se zapalovala na Bílou sobotu. 

Pašijový svatý týden před Velikonocemi

Mnoho lidí si myslí, že Velikonoce jsou pouze v konkrétní neděli a v pondělí, ale není tomu tak. Velikonoce se slaví celý pašijový svatý týden (pašije od latinského passio - utrpení) jako vzpomínka na poslední Kristovy dny a konec jeho pozemské cesty. Pašije začínají v pondělí před Velikonoci a končí na Boží hod velikonoční.

Co znamenají jednotlivé pašijové dny

Velikonoční týden začíná na Květnou neděli, která je poslední postní nedělí:

1. Modré pondělí znamenalo pro muže nicnedělání a pro ženy velký úklid nebo přípravu na něj - smýčení, mytí, praní a větrání peřin. Název "modré" je pravděpodobně odvozen od barvy látky, kterou se ten den zdobily kostely nebo od německého "blau", označující lenocha.
2. Šedivé úterý se nazývalo podle zatažené oblohy, barvy popela a pavučin nebo začouzených zdí po zimě. Žluté úterý bylo, když svítilo slunce. Ten den se hospodyně chystaly na velikonoční pečení a na velký úklid, při kterém se leckde i bílily stěny a myla okna. Prach se z domu odnášel za humna.
3. Škaredá středa připomínala Jidášovu zradu. Tento den měl být půst nejpřísnější, proto se k jídlu podávala hlavně čočka a hrách. Vymetaly se komíny, stíraly pavučiny a podávalo se škaredé jídlo. Přesto se na sebe lidé museli usmívat, aby jim mračení nezůstalo. Aby byl den veselejší, začala se barvit vajíčka.
4. Zelený čtvrtek dopoledne patřil pracem na poli a na zahradě. Co se ten den zasadilo, nemělo uvadnout. Odpoledne se pracovat nesmělo, byla to chvíle lenochů, ačkoliv hospodyně měly plno práce s pečením jidášů. Celý den musely být na talíři zelené pokrmy - špenát, salát, bylinky nebo mladé kopřivy.
5. Velký pátek je tradičně zasvěcen vodě. Omytí části těla ve studánce se studenou pramenitou vodou zachovávalo krásu hlavně ženám a dívkám. Voda měla kouzelnou moc - léčila horečku a bolesti hlavy, koupal se v ní dobytek, aby byl zdravý, a také se s ní zadělával chléb, aby neplesnivěl.
6. Bílá sobota - končí čtyřicetidenní půst a lidé si připomínají vzkříšení Ježíše Krista. Před kostely se zapalovaly hranice, z kterých si lidé nosili domů posvátný oheň jako naději pro ochranu domova, očistu a dobrou úrodu. Nově založený oheň posloužil k pečení mazanců a beránků.
7. Boží hod velikonoční - konala se sváteční bohoslužba, při které se posvěcovaly mazance a beránci. Hospodyně je pekly v sobotu a směly se nakrojit až po svatém pomazání. Požehnané pečivo bylo hlavním jídlem dne spolu s nádivkou (hlavičkou), která se připravovala z housek, jarních bylin, vajec, masa a koření.

Poslední den Velikonoc

Červené velikonoční pondělí vrcholily svátky. Chlapci vyměnili řehtačky za pomlázky z vrbových proutků a dívky připravily ošatky plné barevných vajíček a malovaných perníčků jako odměnu pro koledníky, kteří je přišli vyšlehat. Šlehání mělo dívkám zajistit bohatý a plodný život. Každá dívka pak chlapci na pomlázku uvázala barevnou stužku. Hospodyně připravovala k obědu masový vývar a pečínku z kůzlečího, jehněčího nebo telecího masa a vydatné pohoštění pro koledníky. K odpolednímu odpočinku se smažily sladké boží milosti.

Víte, jak se dělají boží milosti? Na jeden z tradičních receptů na velikonoční pečivo se můžete podívat v našem videu: