Velikonoční (Pašijový, Svatý) týden je nabitý zvyky a tradicemi. Znáte je?
Velikonoční týden je týden, ve kterém má každý den svou symboliku. Začíná po Květné neděli a končí nedělí na Boží hod velikonoční. Projdeme si tento týden spolu a povíme si něco o uvedené symbolice.
Velikonoční týden je významné období křesťanského roku, kdy se během obřadů připomíná život Ježíše Krista, jeho smrt na kříži a potom i vzkříšení, a to formou divadelních her, čtených textů nebo písní (pašije). Jednotlivé dny se označují určujícími přívlastky. Květná neděle je typická svěcením ratolestí (kvetoucí proutky jívy) a vody v kostelích. Posvěcené proutky mají za úkol chránit obydlí. Ochranný účel má i svěcená voda. Stejně tak každý následující den je něčím typický.
Tipy a triky pro vás Všechny tipy a triky
Modré pondělí, Šedivé úterý a Škaredá středa
Následující dny se jmenují takto:
- Modré pondělí je den, kdy hospodyně zahajovaly jarní úklid doma i kolem domu.
- Šedivé úterý má svůj název podle zvířeného prachu, všude se zametá a vymetají se pavučiny.
- Škaredá (Sazometná) středa naznačuje, že se vymetají komíny. Přívlastek "škaredá" se také vysvětluje tak, že se už Jidáš škaredil na Krista a pak ho zradil. Na Škaredou středu se pečou jidáše, jsou prvním jídlem ve čtvrtek ráno spolu s medem, a údajně chrání proti hadímu uštknutí.
Tipy a triky pro vás Všechny tipy a triky
Co je typické pro Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek vznikl podle Wikipedie pravděpodobně špatným přepisem německého slova Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). Nicméně lidé druhý název vzali za svůj, kněz v kostele obléká zelené roucho a my jíme něco zeleného. V tento den také odlétají zvony do Říma - zvonění v poledne a klekání až do nedělního rána obstarává omladina řehtačkami, hrkadly apod.
Velký pátek připomíná ukřižování
Velký pátek je nejtišší den roku, den ukřižování. Nekonají se mše, nehrají varhany, křesťané mají přísný půst, den tráví tiše v rozjímání a modlitbách. Také je to den plný magie (pozůstatku z pohanských dob). Otvírají se skryté poklady, nesmí se hýbat se zemí (půda je v tento den posvátná), prát prádlo a vůbec těžce pracovat.
Bílá sobota ukončuje půst
Bílá sobota (bílá je barva novokřtěnců) je den, kdy končí 40denní půst, pečeme beránky, mazance, nádivku a další dobroty. Lid se zase smí bavit a veselit. Symbolem je oheň, od kterého se zapálí svíce (paškál), nový oheň si nosili křesťané do svých domovů. V noci na neděli se slaví Vzkříšení.
Velikonoční neděle je slavný den
Velikonoční neděle (Velká, Boží hod velikonoční) je den oslav, kdy všude hlaholí zvony, lidé jsou svátečně oblečení (mají mít něco nového), navštěvují se a hodují. V pokrmech se nešetří vejci, protože po zimě opět začínají nést slepice. Nedílnou součástí jarního jídelníčku je maso mladých zvířat (jehněčí, kůzlečí, telecí apod.) a hojnost čerstvé zeleniny a bylin.
Velikonoční pondělí patří lidové zábavě
Pondělí velikonoční už nepatří církevním obřadům, ale zcela lidové zábavě. Od obrozeneckých dob se ve větších městech konají poutě nebo výlety spolků. Ve zdobení kraslic je naše země opravdovým unikátem. Nikde na světě nenajdeme tolik lidových maléreček, technik, vzorů a všeobecného rozšíření těchto postupů mezi lidmi. Do konce 1. světové války se vždy zdobila a darovala vejce plná jako symbol života. Až od té doby se zdobí i vyfouklé skořápky (vejdumky) jako dekorace. Symbolické šlehání pomlázkou nebo polévání vodou má zajistit zdraví a svěžest mladým dívkám.
Tak si svátky hezky užijte.
Sdílejte s přáteli
Sdílet na Facebooku
Poslat na Messenger
Poslat na Whatsapp
Další tipy a triky
Přečtěte si Zobrazit více
Komentáře