Lednová zahrada: Co dělají zahrádkáři, když je venku zima

Jakmile se přehouply Vánoce, v supermarketech hned obsadily pozice vánočního zboží semínka a různé zahradní pomůcky. Hned máme pocit, že je potřeba vše včas nakoupit, protože později bude vyprodáno. Částečně to může být pravda, zejména pokud nás zajímají různé rarity a speciální nebo atraktivní odrůdy.

Co potřebuje zahrada v lednu

Není toho mnoho. Pokud nás láká práce venku, vybereme si k ní pěkné a slunečné počasí.

• Občas zahradu zkontrolujeme. Projdeme se po ní a zjistíme, jestli není potřeba opravit spadlý plot nebo některé úvazky na dřevinách či jestli se neděje něco nepatřičného se skleníkem či fóliovníkem.
• Pokud napadá větší množství těžkého sněhu, můžeme jej setřást z obtížených dřevin, odstranit by se měl také z příliš zatížených střech skleníků a fóliovníků.  
• Když si všimneme poškozených dřevin, především polámaných větví, odstraníme je a zraněná místa ošetříme. 
• I zimní zahrada nabízí něco ze své úrody - pokud jsme vysadili nebo vyseli otužilou zeleninu, můžeme nyní sklízet. Jedná se především o růžičkovou nebo toskánskou kapustu či ozdobné listy kadeřávku. Rostliny na záhoně ponecháme, sklízíme jen růžičky nebo listy.
• Pokud není půda zmrzlá, lze z ní získat i zimní pórky nebo vyrýt topinambury. Nejlepší je, pokud jsou přikryté slámou, dobývání pak jde snadno.
• Rozmrzlá půda znamená, že můžeme i nyní dorývat místa, která jsme nestihli připravit před zimou. Většina zahrádkářů je ale ráda, že si v lednu odpočine. 
• Kompost nabízí příležitost vždy se něčím na zahradě zabývat. Kdo se tedy chce zahřát, vyrazí jej přehazovat nebo rozvážet - opět pokud počasí dovolí.
• Zimní idylkou je péče o ptáčky. Do krmítek jim dáváme oblíbená semínka - pro mnohé z nás je to to nejzábavnější, co v zimě na zahradě můžeme dělat.

Jak se chystá zahrádkář na jaro

Zatím hlavně ve svých plánech a představách, ovšem i ty jsou důležité.

• Osevní plán je potřeba dobře promyslet. Plodiny je nutné pravidelně střídat. Vyplatí se vše si napsat nebo nakreslit, buď na papír nebo do tabulky v PC.
• Zahradu je vhodné rozdělit na několik zón (obvykle 3–4). Plodiny na nich budeme pravidelně střídat. Přihlížet je potřeba k nárokům na hnojení, ale také k rizikům šíření chorob a škůdců. 
• Do první trati (po dobrém vyhnojení) zařazujeme ty nejnáročnější plodiny, jedná se o košťálovou a plodovou zeleninu. Druhá trať vyhovuje kořenové zelenině a cibulovinám, třetí jsou na řadě luskoviny a listová zelenina. Tento koloběh se postupně znovu opakuje. Přidat můžete ještě díl pro brambory, které se vysazují na stejné místo až po několika letech.
• Když připravíte základní plán jednotlivých zón, promyslete si, jaká semínka bude potřeba koupit. Někomu stačí nejbližší zahrádkářská prodejna nebo supermarket, jiný si raději vše objedná z e-shopu. Záleží na množství i představách, objednávání v klidu z domova je každopádně pohodlnější.
• Ve volném čase čerpáme nápady z literatury i z různých pořadů, na jarní zahradní práce pak budeme dobře připravení a také natěšení. 
• V neposlední řadě si opravíme, připravíme, případně i dokoupíme nářadí a různé zahradní pomůcky.
• Kontrolu potřebuje také loňská úroda ovoce a zeleniny, do jídelníčku ji zařazujeme co nejčastěji.

Zahradničení za oknem

Nedočkaví zahrádkáři si určitě najdou zajímavé pěstitelské činnosti, které se dají provádět i v zimě. Navíc o malou zahrádku za oknem se mohou starat i ti, kdo venkovní zahradu nemají.

• Tím nejjednodušším je pěstování řeřichy. Sáček semínek si rozdělíme na dva díly, jeden díl vysejeme hned na tácek pokrytý navlhčenými a složenými papírovými utěrkami, druhý dáme klíčit až za několik dnů. 
• Pěstujeme pažitku, petržel a některé bylinky. Sazenice si koupíme nebo použijeme vlastní rostliny. Trs pažitky nebo vyrytou petržel lze přinést z vlastní zahrádky a dát do přiměřeně velkého květináče.
• K rychlení se báječně hodí cibule i česnek. V teplém prostředí začnou cibule rašit i když nechceme, a když je dáme do nádobky s troškou vody, porostou o to rychleji.
• Na talířek s nízkou hladinou vody lze dát vršek celeru nebo kořenové petržele a za chvilku poroste svěží nať. Vodu je potřeba pravidelně měnit.
• Hitem našich domácností jsou klíčky. Nejsnazší je nakličování čočky a fazolek mungo, ale možností je daleko více.
• Chilli papričky jsou tím prvním, co vyséváme na konci ledna pro předpěstování sazeniček. Tyto papričky mají velmi dlouhou vegetační dobu, proto rozhodně není brzy.

Jak se chystáte na jaro vy? Budeme rádi, když nám napíšete další tipy, třeba co pěstujete za oknem a jak připravujete zahradu na novou sezónu.