Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Dulce de leche: Tuhle jihoamerickou sladkost si snadno připravíte i ve vlastní kuchyni
Zdroj: Freepik, Freepik License

V doslovném překladu zní jako „mléčná sladkost“. Někdo o ní mluví jako o karamelu, byť typický karamel to není. Je úplně jedno, jak se na ni díváte, protože nejdůležitější je fakt, že vás byť jen lžička dulce de leche vystřelí do nebeských výšin a stoprocentně zvedne náladu. Jak si tuto lahůdku připravit doma?

Spory o karamel

Podle kuchařky The South American Table: The Flavor and Soul of Authentic Home Cooking from Patagonia to Rio de Janeiro od Marii Baez Kijac se o původ dulce de leche hádá několik zemí Latinské Ameriky. Aby toho nebylo málo, podle serveru The Culture Trip si prvenství nárokuje i Evropa, která tvrdí, že tuhle sladkost vynalezl v roce 1804 Napoleonův osobní kuchař tak trochu omylem, když na plotně zapomněl směs mléka a cukru, která se pomalu zahřívala několik hodin. Ovšem podle argentinského historika Daniela Balmacedy bylo první dulce de leche původně připraveno v Indonésii a přibližně v šestnáctém století převezeno na Filipíny. Poté, co je dobyla španělská říše, dezert putoval do Španělska a později ho kolonizátoři vzali s sebou do Ameriky.

V asi nejznámější a v Argentině pravděpodobně nejpopulárnější teorii pocházející z 19. století se autorství dulce de leche připisuje služebné argentinského politika Juana Manuela de Rosase. Údajně prý vařila mléko s cukrem, pak ji odvolali k jiné práci a ona zkrátka na hrnec zapomněla. Když tuhle chvályhodnou chybu objevila, zjistila, že se z mléka stala hustá omáčka, která byla sladká a hnědá. Shodou okolností se první historická zmínka o dezertu objevuje v záznamu z roku 1829 o mírovém setkání mezi Juanem Manuelem de Rosas a jeho politickým rivalem.

Do nejužšího kroužku o to, kdo tuhle sladkost vymyslel, se zapojila Uruguay, Argentina, Chile, Kolumbie, Peru a některé další státy. Ovšem pouze Uruguay a Argentina dobrotu nazývají dulce de leche. V roce 2003 se Argentina poslala do UNESCO žádost o prohlášení dulce de leche za argentinské kulturní dědictví. Ovšem neúspěšně. Uruguay totiž vznesla námitku, že by měla sladkost být spíše považována za gastronomické dědictví Río de la Plata, tedy regionu, který se rozléhá na území obou těchto států.

Recept na sladký život

Ten totiž budete mít, když si pustíte dulce de leche do kuchyně! Kromě toho, že se dá namazat na toasty, palačinky nebo vafle, hodí se do různých koláčů i na dorty. Můžete s ním přelít banán, jahody, zkombinovat ho s čokoládou nebo z něj vyrobit zmrzlinu či ho podávat jako samostatný moučník.

Výroba dulce de leche je jednoduchá, ale zdlouhavá. Připravte si čtyři šálky mléka, jeden a půl šálku cukru a půl lžičky jedlé sody. Všechno smíchejte ve větším hrnci a na středním plameni přiveďte k varu. Míchejte, aby se směs nepřipálila. Přidejte sodu, snižte teplotu a za občasného míchání nechte asi dvě hodiny vařit. Z tohoto množství získáte přibližně šálek dulce de leche tmavě karamelové barvy. Kdo chce, může přidat během vaření i obsah vanilkového lusku. Počítejte s tím, že chladnutím hmota více ztuhne. V lednici by vám v uzavíratelné skleničce měla vydržet asi měsíc.

Recepty k tomuto článku