Jak se jedlo na Titanicu? V první třídě byly masové hody, ve třetí rýžová polévka a sušenky

Titanic na talíři

Ledová voda, tma, křík, panika. Pomoc v nedohlednu, potápějící se loď a nakonec 1500 mrtvých. Zkáza zaoceánského parníku Titanic patří k nejznámějším dopravním katastrofám 20. století, ne-li vůbec celé historie. Gigant, který vezl jak boháče, tak obyčejný dělnický lid vstřív novému životu v Americe, předčasně ukončil svou plavbu 15. dubna 1912 po srážce se zrádným ledovcem. Pro stovky lidí tak to, co jedli v lodních jídelnách den předtím k večeři, bylo bohužel i večeří poslední. Pro pasažéry první třídy to znamelo poměrně luxusní věci, pro ty ze třetí spíše naopak.

Co se na Titanicu podávalo víme díky tomu, že se dochovalo několik málo jídelních lístků. Ten pro třetí třídu je dnes vystaven v muzeu v Dublinu, menu druhé a první třídy se postupem času vydražily a připadly do rukou soukromách sběratelů. Naštěstí předtím byly zdigitalizovány a k náhlednutí jsou například na Encyclopedia Titanica, což je neziskový internetový projekt zaměřený na sběr faktů a zajímavostí výhradně o Titanicu.

První třída jako v bavlnce

Co se obědvalo 14. dubna v první třídě na Titanicu? Na úvod se pasažéři mohli zahřát a posilnit silným vývarem consommé, konkrétně se podávala tradiční skotská polévka Cock-a-leekie z hustého drůbežího vývaru. Jako další chod si boháči mohli vybrat filety z ryby zvané pakambala, vejce l'Argentuil, což je vaječná omeleta doplněná chřestovými špičkami a někdy také politá holandskou omáčkou. Možná to nezní luxusně, ale v té době ještě vejce byla považována za dostatečně honosný pokrm vhodný i k obědu či večeři. Pochutnat si mohli ještě na kuřeti Maryland, což je jednoduše kuře smažené v americkém stylu, a soleném vepřovém se zeleninou a knedlíky. 

Komu by to nestačilo, mohl si dopřát skopové kotlety přímo s grilu s opékanými bramborami. Jako dezert se podával pudink, jablečný koláč a menší sladké pečivo. Kromě pevného menu byl k dispozici ještě otevřený bufet, který nabízel různé druhy ryb, například uzeného lososa nebo ančovičky, a uzeniny, například boloňskou klobásu nebo uzený jazyk. K tomu byl zvlášť pult se saláty a zeleninou a ještě jeden pult se sýry, kde byste našli třeba čedar nebo gorgnozolu. To vše se pak zapíjelo německým ležákem.

Druhá třída podle tradic britské kuchyně

Ve druhé třídě cestovali menší obchodníci a středně movití pasažéři. I ti měli v jídelníčku během jednoho jídla na výběr z více možností, ale samotné pokrmy byly výrazně skromnější než ty v první třídě. K večeři 14. dubna se v druhé třídě na Titanicu podával nejprve vývar nebo výživná tapioka. Jako předkrm byla pečená treska s omáčkou. K hlavnímu chodu si cestující mohli vybrat mezi kuřetem s rýží, jehněčím s mátovou omáčkou a krocanem s brusinkovou omáčkou. K tomu byly k dispozici i zelené fazolky, tuřínové pyré a vařené brambory. Jako dezert se podávalo želé, švestkový pudink, americká zmrzlina, sušenky, čerstvé ovoce a káva. 

Třetí třída; bída s nouzí

Třetí třída, ta nejlevnější, už měla menu značně osekané. Nejméně movití cestující se stravovali u dlouhých stolů. Jednotlivá jídla dne se skládala s obyčejných, ale zato alespoň výživných pokrmů, na něž většina pasažérů zřejmě stejně byla zvyklá z domova. Ke snídani se podávala teplá ovesná kaše s mlékem, uzení sledi s vařenými bramborami, hemenex, k tomu byl čerstvý chléb, máslo a marmeláda, pil se čaj nebo káva. 

K obědu pak konkrétně 14. dubna měli cestující třetí třídy rýžovou polévku, rostbíf s masovou omáčkou, šťouchanými bramborami a vařenou kukuřicí. Jako dezert se podával švestkový pudink a skotské máslové sušenky. Místo večeře měla třetí třída v čase odpoledního čaje k dispozici bufet, který obsahoval studené maso, sýr, k tomu čerstvý chléb, nakládanou zeleninu a rýžový nákyp s fíky. Večer už si pak mohli dát jen menší občerstvení v podobě ovesné kaše, sýra a krekrů.