Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Oběd přímo z lesa? Zapomenutá staročeská kosmatice poslouží i jako originální dezert
Zdroj: Toprecepty, Anna Kocikova

Bez černý je léčivá rostlina, jež kvete od května do června, tedy právě nyní. Kromě plodů se dají z bezu využít i listy. Ale nejen na sušení a následnou přípravu čaje. Naše babičky květy bezu, neboli kosmatici, smažily. Je to lahůdka, která si zaslouží pozornost i dnes.

Zdraví na talíři

Bez černý se odedávna uctívá jako strom života. Pokud jste dříve chtěli někomu požehnat, mohli jste mu při různých obřadech posypat hlavu bezovým květem. Květ bezu černého totiž nejen, že nádherně až omamně voní, ale také má léčivé účinky. Podle webu Serafinbyliny.cz obsahuje bezový květ mimo jiné rutin, který prospívá cévám, nebo flavonoidy, jež chrání buňky před volnými radikály, posilují imunitní systém a působí preventivně proti srdečním chorobám. Odvar ze sušeného květu je vhodný při nemocech z nachlazení, čerstvý květ se dá kromě smažení skvěle využít taky pro přípravu domácí perlivé limonády.

Správný sběr

Podle knihy Renaty Herberové Babiččiny bylinky by se květy černého bezu měly sbírat před úplným rozvinutím, ideálně za slunečného dne od 11 hodin. Což je vlastně před přípravou oběda naprosto ideální čas. A není nic lepšího, než si suroviny na vaření jednoduše natrhat. Květy černého bezu mají ještě jednu výhodu: dají se připravit jak naslano, tak nasladko. Těstíčko je pokaždé stejné, pouze jej v prvním případě malinko dosolíte a smažené květy pak podáváte s hedvábnou bramborovou kaší, anebo kosmatici po usmažení pocukrujete a servírujete jako křupavý dezert.

 
Kde se kosmatice vůbec vzala? Je to dnes už trochu zapomenutý, ale velmi tradiční pokrm staročeské kuchyně. A. Šolta pojem kosmatice popsal v roce 1896 v pátém vydání časopisu Český lid takto: „Slovo kocmatice vykládá p. proť. Planský, jako termin pro smažená vejce. V Čechách východních, zvláště však na Čáslavsku sluje kosmaticemi (kocmaticemi) jídlo připravené z osmaženého květu bezu černého (bezinkového) jehož plody, známé bezínky zavařeny s cukrem, dávají výborný dryák k barvení vín a jiných tekutin a našim hospodyním velmi dobře známy jsou.“
 

Jak na to

Receptů na smažený květ černého bezu najdete spousty. V nejobyčejnější verzi stačí udělat těstíčko jako na palačinky, v tom květy namáčet a smažit ve vysoké vrstvě oleje nebo ghí. Ale chcete-li si skutečně pochutnat, dejte přednost malinko složitější verzi, při které se vajíčka neprošlehají jednoduše s moukou a mlékem, ale oddělí se žloutky a bílky a bílky se ušlehají. Právě sníh dodá těstíčku krásnou nadýchanost. Zároveň je potřeba dostat do těsta i nějakou chuť, třeba v podobě vanilky nebo rumu, a křupavost, kterou zajistí tuk, například rozpuštěné máslo. Těstíčko si nedělejte moc dopředu, raději pracujte rychle. Obalené květy smažte i se stopkou v rozehřátém oleji, po usmažení je nechte okapat na papírové kuchyňské utěrce a poté hned podávejte. Jak radí Šolta, „při smažení státi musí stopka bezového květu vzhůru, za níž usmažená kosmatice se vytáhne z másla ven.“ Ale pozor! Stopka bezu se nejí.

Komentáře (1)

Doporučuji osvědčený postup smažení: Po osmažení z jedné strany se stopka i menší stopky odstřihnou, placka se otočí a dosmaží z druhé strany. Černý bez těžko najdete uprstřed lesa, na to je příliš světlomilný. Spíše na pasekách, okrajích lesa a na mezích mezi poli.

Naposledy jste si prohlédli