Mrkvový dort je hodně muziky za málo peněz. Lahodný moučník se objevil, když nebylo na cukr

O staletí zpátky

Původ mrkvového dortu je sporný. V roce 1591 byl podle kuchařské knihy A Book of Cookrye: Very Necessary for All Such as Delight Therin publikován anglický recept na „pudink s mrkví“, což bylo něco jako mrkvový nákyp s masem, ale zároveň tahle zvláštní lahůdka obsahovala smetanu, vejce, rozinky, datle, koření jako hřebíček či muškátový květ a strouhanku místo mouky. Mnozí historici potravin se domnívají, že mrkvový koláč nebo dort vznikl právě z takových mrkvových nákypů, které jedli Evropané ve středověku, kdy byl cukr drahý  a lidé používali mrkev jako jeho náhradu.

O pár století později Antoine Beauvilliers, bývalý šéfkuchař Ludvíka XVI., v druhém díle své knihy L'art du cuisinier (1814) neboli Umění kuchařské uvedl recept na „Gâteau de Carottes“, tedy mrkvový dort. Recept se stal natolik populárním, že byl podle knihy The art of French cookery doslovně kopírován v konkurenčních kuchařkách. V roce 1824 vydal Beauvilliers v Londýně anglickou verzi své kuchařky, která obsahovala recept na „Carrot Cake“ (Mrkvový dort) v doslovném překladu jeho předchozího receptu. Rozšíření dortu už tedy nebránilo vůbec nic. Během druhé světové války byl tento moučník obzvlášť oblíben, a to zejména kvůli přídělovému systému. Cukru i dalších drahých surovin bylo málo, tak se dort z levné mrkve hodil. Ve druhé polovině dvacátého století pak obliba dortu stoupla ještě víc, jelikož se mnozí lidé domnívali, že díky mrkvi, celozrnné mouce a hnědému cukru je tento moučník zdravější než klasické dorty. Víte, jak jej nejlépe připravit?

Jak na to

Mrkvový dort je na přípravu jednoduchý. Jediné, na čem záleží je zvolit správné suroviny. Samozřejmě hlavní roli hraje nastrouhaná mrkev. U té si ověřte, že není hořká, zkazilo by to celý moučník. Dalším důležitým prvkem je koření. Do „mrkváče“ se klasicky dává skořice a hřebíček, ale nic nezkazíte ani směsí perníkového koření. Zapomenout byste rovněž neměli na citronovou kůru, dodá dortu příjemnou svěží vůni. Mouku volte buď celozrnnou, nebo polohrubou, případně mandlovou - v takovém případě bude dort bezlepkový.

Naopak se do dortu nehodí mouka hladká, protože ve spojení se strouhanou mrkví by mohla vytvořit hutné těžké těsto. Upéct mrkvový dort můžete podle receptu, který obsahuje polohrubou mouku. V případě mandlové zkrátka jen zaměňte jednu mouku za druhou, vše ostatní zůstane stejné. Máte-li svoji úrodu vlašáků, dejte je do dortu místo mletých mandlí, k mrkvi se báječně hodí a moučníku dodají potřebnou vláčnost, stejně jako samotná strouhaná mrkev. Vlašské oříšky a rozinky předem namočené v rumu také mohou zajímavě ozvláštnit korpus. Někdo však tyhle „kousky v těstě“ nemá rád, tak to berte v potaz.

Krém a zdobení

Do šťavnatého mrkvového dortu se hodí lehce nakyslý krém z Lučiny, sýru Philadelphia nebo z másla a tvarohu. Naopak nevhodné jsou těžké máslové krémy. Jednoduchý krém z Lučiny uděláte jednoduše smícháním změklého másla, Lučiny a tvarohu. Nevadí, že je Lučina trochu slaná, mírný slaný nádech dortu prospěje. Z tohoto důvodu lze použít jako základ krému i pomazánkové máslo. Jakmile se rozhodnete, jakým krémem plnit, musíte si také ujasnit, kam ho dát. Možnosti jsou v zásadě tři.

První je, že korpus rozkrojíte a dort krémem promažete uvnitř, pak ze stran a nahoře. Druhou možností je dát krém pouze na prokrojené korpusy dovnitř a pak nahoru (takzvaná verze „naháč“) a třetí, že krém navrstvíte pouze na dort jako takovou svěží čepici. Každopádně, na závěr dort dozdobte vlašskými ořechy, nebo třeba mini mrkvičkami z marcipánu či květinkami vykrájenými z tenkých plátků zdravé syrové mrkve. A když už jsme u toho zdraví: je tento dort skutečně více fit než jiné moučník? Jak se to vezme. Díky mrkvi a celozrnné mouce je v něm více vlákniny, ořechy dodají cenné omega-3 mastné kyseliny a tvarohový krém zase bílkoviny. Ovšem že byste díky tomu mohli sníst na posezení celou půlku dortu, to zase ne. Kaloricky je na tom „mrkváč“ jen o něco lépe, než klasické dorty.