Slavný francouzský toast získal název omylem, nebo podvodem. I tak chutná fantasticky!

Lahodný chléb

O původu téhle delikatesy se spekuluje. Osmažená dobrota z toastu předem namočeného ve směsi mléka, vajec a někdy i cukru se v různých zemích jmenuje různě. Paradoxně ve Francii jí říkají pain perdu neboli Ztracený chléb, v Americe je tento pokrm znám jako French Toast, tedy francouzský toast, v Kanadě si jej objednáte pod označením německý toast. Podle portálu Frenchly.us lze podobný recept nalézt už v Apiciově kuchařské knize z 5. století př. n. l. Tehdy Římané namáčeli krajíce chleba před smažením do mléka (a někdy i do vajec) a nazývali je pan dulcis. Stopy stejného receptu byly objeveny také v záznamech z 15. století z dvorní kuchyně Jindřicha V., kde byl ztracený chléb hitem, byť na počátku šlo zřejmě jen o pokus nějak zužitkovat starší pečivo.

Francouzský podvod

Jak uvádí The Oxford English Dictionary, termín French Toast se objevil až v 17. století v knize The Accomplisht Cook. Kde se ale vzalo označení „francouzský“ není dosud jasné. Jednou z možností je, že pojmenování bylo odvozeno od slovesa to french, které ve staroirštině znamenalo krájet. Francouzský toast by byl tedy „nakrájený toast“. Název mohli do Spojených států a Kanady přivézt irští osadníci, kteří tam cestovali po velkém hladomoru v polovině 19. století. Další legenda pro změnu říká, že francouzské toasty vynalezl v roce 1724 jistý Joseph French z Albany ve státě New York a kvůli své špatné gramatice omylem zapomněl přidat apostrof „s“.

No a konečně, asi nejpřesvědčivějším vysvětlením je, že francouzský toast se nazýval „francouzský“ jen proto, že označení francouzský způsobilo, že pokrm vypadal luxusněji a umožnilo kuchařům přidat k jeho ceně jeden nebo dva dolary. Ve Spojených státech, stejně jako ve Velké Británii, byla totiž vždy velmi obdivována francouzská kuchyně, a proto všechno, co se jen mihlo tímto směrem, mělo okamžitě punc lepší gastronomie. Uznejte, že „ztracený chléb“ by asi moc velkou díru do světa neudělal. Proto vlastně ani není divné, že slavný francouzský toast, který francouzský vůbec není, je nejpopulárnější hlavně mimo Francii.

Jak na něj?

Oč honosněji název zní, o to snazší je příprava, kterou zvládnou dokonce i děti. Klasický sladký francouzský toast připravíte tak, že do směsi z mléka a vajec namočíte plátky toastu a poté je osmažíte na másle z obou stran. Někdy se do směsi přidává i cukr nebo vanilka a muškátový oříšek, případně trochu portského vína. Hotový francouzský toast se pak podává dozdobený čerstvým ovocem a javorovým sirupem, případně vanilkovou zmrzlinou či šlehačkou. Místo toastového chleba lze použít i na plátky nakrájenou briošku nebo vánočku. Pozor! V tom případě ale už do namáčecí směsi nepřidávejte cukr. Výjimečně se francouzský toast dělá i naslano, ale obvyklejší je verze sladká. Tak si nechte chutnat!