Ochutnejte clafoutis: Francouzský třešňový moučník vypadá jako pudink a peče se schválně s peckami

Plivání pecek povoleno

Stejně jako u bublaniny můžete do clafoutis využít přebytek letní úrody ovoce. Pokud byste se ovšem chtěli striktně držet původní receptury, která podle webu Tasteatlas.com pochází z francouzského regionu Limousin, musíte na clafoutis použít použít třešně či višně. Není to žádná náhoda. Tato oblast ve střední Francii je vyhlášená pěstováním višní odrůdy morello. Jejich rudé a šťavnaté plody s naoranžovělou dužinou se využívají k přípravě likéru griotte, ovšem i do koláčů jsou úžasné. Mají specifickou sladkokyselou chuť a v clafoutis je můžete nahradit i našimi českými kyselejšími višněmi. Třešně a višně byste navíc neměli vypeckovávat, neboť prý pecky koláči dodávají to správné intenzívní třešňové aroma. To doporučuje dokonce vyhlášená francouzská encyklopedie Larousse. Pokud vás ale plivání pecek otravovalo už v dětství při konzumaci bublaniny, můžete je klidně předem vyndat.

Snadná příprava

Otázka tedy je, čím se clafoutis tak liší od našeho vyhlášeného třešňového koláče? Název pochází z původního okcitánského slova claufir, které znamená naplnit. V tomto významu jde tedy o to naplnit těsto třešněmi. Toto těsto je specifické tím, že obsahuje poměrně málo mouky a tak trochu připomíná pudink nebo karamelový dezert flan. Už samotné těsto je hodně tekuté, což zajišťuje poměrně velké množství plnotučného mléka, které můžete částečně nahradit smetanou ke šlehání. Dále vám už stačí jen vajíčka, cukr nebo jiné sladidlo podle vaší chuti a rozpuštěné máslo. Pak jen všechny ingredience smícháte dohromady a vzniklým těstíčkem zalijete třešně naskládané v předem vymazané a vysypané formě. Máslo je možné nahradit i olivovým olejem, někteří kuchaři dávají jen minimální množství mouky, jiní volí větší podíl a přidávají i kypřicí prášek. Můžete vyzkoušet třeba náš recept na clafoutis nebo si trochu zaexperimentujte s konzistencí těsta a možná si vytvoříte svou vlastní variantu.

S pálenkou či s mandlemi?

I clafoutis můžete různými způsoby vylepšit. Pro lepší chuť a vůni přidejte do těsta vanilkový cukr nebo vyškrábaný vanilkový lusk, strouhanou citronovou kůru nebo třeba mandlovou esenci. Zajímavý exotický ráz dodá koláči mletý kardamom. Slavný francouzský šéfkuchař Raymond Blanc doporučuje před pečením naložit třešně na dvě hodiny do třešňové pálenky s cukrem. To totiž zintenzivňuje jejich chuť. Vymazanou formu lze také vysypat krystalovým cukrem, díky čemuž se vytvoří dokonalá karamelová krustička. Pokud z nějakého důvodu odmítáte klasickou mouku, můžete podpořit mandlové aroma přidáním mandlové mouky. Nepatří sice k nejlevnějším do clafoutis se jí naštěstí ale přidává málo a na dezertu si pak navíc budou moci pochutnat i „bezlepkáři“. Francouzský třešňový zázrak je nejlepší ještě teplý. Rychlá konzumace se doporučuje i z toho důvodu, že koláč může po vyjmutí z trouby lehce klesnout. Vynikající je ovšem i studený, navíc ho můžete vylepšit ještě šlehačkou.

Jde to i naslano

Jak už jsme uvedli, clafoutis je možné udělat i s jinými druhy ovoce. Pak se ale dezert neoznačuje jako clafoutis, ale flaugnarde, což znamená měkký nebo péřový. I ve Francii je populární s jablky, vyzkoušet můžete i hrušky, broskve či švestky. Milovníky exotických chutí možná zaujme kombinace s ananasem či mangem. A pokud sladkému zrovna nefandíte, upečte si třeba flaugnarde s cuketami, šunkou a sýrem. Předehřejte troubu na 180°C. Dvě malé cukety nakrájejte podélně na tenké proužky a smažte je na pánvi na olivovém oleji asi 5 minut. Pak osolte. V míse rozšlehejte 4 vejce a postupně k nim přidejte 50 g mouky a 500 ml smetany ke šlehání. Šlehejte, dokud nevznikne hladká hmota. Pak vmíchejte 100 g nastrouhaného parmazánu. Na dno pečicí formy rozložte 80 g na kostičky nakrájenou šunku, 100 g rozdrobeného sýra feta a proužky cukety a vše zalijte vaječnou směsí. Povrch posypte piniovými oříšky a opepřete. Pečte asi 25 minut. Dobrou chuť!