Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Černá čočka beluga získala název po kaviáru a je i podobně zdravá. Zkuste ji třeba do rizota!
Zdroj: Unsplash, Gaelle Marcel

Pokud máte vůči čočce předsudky vyvolané školní jídelnou, hoďte je za hlavu. Čočka se dá připravit na mnoho dalších způsobu než jen jako rozvařená kaše s párkem. Kromě klasické hnědé čočky lze navíc sehnat i jiné druhy. Pokud již červenou znáte, je načase odhalit půvab černých zrníček čočky beluga.

Pět barev čočky

Víte, že čočka se pěstuje v pěti barevných druzích? Sehnat můžete hnědou, zelenou, červenou, žlutou a černou. U nás se nejčastěji používala hnědá, případně zelená, v poslední době jsme si oblíbili i červenou. Čím dál častěji ovšem můžete v obchodech narazit i na černou čočku beluga. Zajímavá je již tvarem svých zrnek. Jsou malá, černá a baculatá, až téměř kulatá. Právě jim čočka vděčí za své jméno beluga. Podobají se totiž kuličkám jednoho z nejdražších a nejluxusnějšího kaviáru světa – tedy kaviáru z jeseterů beluga. Čočka beluga za ním co do výjimečnosti nijak nezaostává.

Nemusí se namáčet a nenadýmá

Jednou z jejích velkých předností, kterou oceňujeme i u červené čočky, je to, že ji není nutné namáčet a že nenadýmá. Není třeba ji ani dlouho vařit, stačí jí jen 20-25 minut. Oproti červené čočce má ale jednu výhodu, která ji přímo předurčuje k použití do různých salátů. Na rozdíl od ní má totiž slupku, která zajišťuje, že si zrnka drží i po uvaření svůj tvar a nerozvářejí se na kaši jako v případě červené čočky. A zde se právě dostáváme k podobnosti s italskou kulatozrnnou rýží arborio používanou k přípravě pravého italského rizota. Čočku beluga totiž můžeme vařit stejně jako tuto rýži, tedy s postupným přilévání vývaru. Zrníčka postupně absorbují tekutinu, nasávají chuť vývaru a vaří se jen na skus. Zrnka by ideálně měla být trochu tvrdší, ne rozvařená, a při konzumaci mají příjemně křoupat mezi zuby. Je dobré při vaření čočku příliš nemíchat, abyste právě nepoškodili slupku, která zrnka drží pohromadě.

Nejzdravější ze všech čoček

Čočka beluga je výjimečná i svou příjemnou trochu nasládlou a lehce zemitou oříškovou chutí a také svými zdravotními přínosy. Čočku a luštěniny obecně bychom měli zařazovat do jídelníčku aspoň jednou týdně, vegetariáni dokonce mnohem častěji. Čočka beluga je hlavně vynikajícím zdrojem bílkovin. Podle stránek Kaloricketabulky.cz je ve 100 g čočky beluga 23 g bílkovin, tedy stejně jako třeba v drůbežím mase a mnohem víc než v tofu (tam je pouze 12 g). Podle webu Cookinglight.com je prý z výživového hlediska dokonce nejhodnotnější ze všech druhů čoček. Beluga je dobrým zdrojem vlákniny, vápníku, železa a draslíku a také vitaminu B. Svému černému zbarvení navíc vděčí za vysoký podíl antioxidantů. Podle webu Medicalnewstoday.com jde totiž o stejná rostlinná barviva, která jsou i v borůvkách nebo ostružinách a která chrání tělo před volnými radikály vyvolanými znečištěným prostředím a naše buňky před předčasným stárnutím.

Do rizota i do salátů

Černá čočka se přímo báječně hodí k přípravě rizota právě místo rýže arborio. Předností takového rizota je oproti klasickému rýžovému nižší obsah sacharidů. Z čočky můžete také připravit vegetariánskou variantu boloňského ragú – tedy ragú s kořenovou zeleninou a rajčaty, které je výborné samotné nebo s opečeným sýrem halloumi. Beluga vám určitě zachutná rovněž na asijský způsob – jako curry s kokosovým mlékem. Výborně se hodí jako příloha k rybě a také do mnoha vydatných salátů, které lze podávat zatepla i zastudena. Zkombinujte ji třeba s karamelizovanou cibulkou a vařenou dýní, s rajčaty a lístky rukoly, se sýrem feta nebo  vlašskými ořechy a kozím sýrem. Jako zálivka se k ní dokonale hodí ta z balzamikového octa nebo z dijonské hořčice. Díky svým pevným zrníčkům je i pěknou ozdobou nejen salátů, ale třeba i chlebů s pomazánkou.

Recepty k tomuto článku

Naposledy jste si prohlédli