Vyznáte se v másle? To nejlepší je české a čerstvé. Poznáte ho snadno!

Hlavně s mléčným tukem

Jak všichni víme, máslo je mléčný výrobek, konkrétně mléčný roztíratelný tuk, který se vyrábí zkoncentrováním mléčného tuku, dále obsahuje vodu a mléčnou sušinu. Podle definice uvedené v publikaci Jak poznáme kvalitu? Podle čeho vybírat tuky a oleje od Jiřího Bráta obsahuje máslo 80–90 % tuku, obsah vody je maximálně 16 % a obsah mléčných netukových složek nesmí překročit 2 % (jde o laktózu, bílkoviny, minerální látky). České máslo tradičně obsahuje většinou 82-86 % mléčného tuku. Pokud je část tuku nahrazena rostlinnými tuky, nesmí být produkt již označovaný jako máslo. To se vyrábí ze smetany, použít lze přitom sladkou a kysanou. Právě podle minimálního podílu mléčného tuku poznáte pravé máslo, prodávají se ovšem i další výrobky, které obsahují méně tuku a podle legislativy mohou být stále označované jako máslo, ani v nich ale nesmějí být rostlinné tuky. Víte tedy podle čeho poznáte pravé máslo, co si kupujete pod názvem stolní máslo a jak zjistíte, zda je koupené máslo v pořádku?

Když si nějakou dobu pobyde v mrazáku

Nejkvalitnější máslo, které seženete v obchodě, koupíte pod názvem čerstvé máslo. Jako čerstvé máslo se smí podle webu Zakonyprolidi.cz prodávat jen to, které má maximální trvanlivost 20 dnů od data výroby a skladuje se v lednici při teplotě 4 až 8 °C. Datum výroby uvádí na obalu výrobce. Pokud je na obalu napsáno pouze slovo máslo, poznáte z toho, že jde o výrobek s delší dobou trvanlivosti – skladovat se může 35–60 dní od data výroby také při teplotách 4 až 8 °C. Na obale musí být uvedeno datum minimální trvanlivosti. Hlavně čerstvé máslo vyniká smetanově mléčnou chutí a vůní. Vedle něj ovšem existuje ještě máslo stolní. To bylo uchováváno nejprve v mrazírnách a do prodeje se dostalo až poté, co bylo nějakou dobou (nejdéle však 24 měsíců) skladováno při teplotě -18 °C a nižší. Po vyskladnění z mrazírny se smí prodávat pouze 20 dnů. Toto máslo ovšem na povrchu rychle podléhá oxidaci a chuťově se čerstvému úplně nevyrovná. Rozmražené máslo již pak také není vhodné doma znovu mrazit. Označení čerstvé a stolní se ovšem používá pouze u nás. Pokud si tedy koupíte zahraniční máslo, sice na něm najdete nápis máslo, ale již z něj nepoznáte, jestli nebylo předtím dlouhodobě skladované v mrazu.

Pozor na rostlinné náhražky

I když většina lidí zná magické číslo 82, podle něhož poznáme kvalitní máslo, přesto se mnoho výrobců snaží spotřebitele nachytat na různé náhražky, třeba právě nápisem 82 % tuku. Tuků tam sice může být takové množství, ale jde třeba o tuk palmový, který v másle nemá co dělat. Při nákupu je třeba se tedy hlavně dívat, zda je na obale přímo napsáno „MÁSLO“. V takovém výrobku nesmí být nejen rostlinné tuky, ale ani žádné škroby nebo jiná zahušťovadla. Nápisy typu „Lahodné“ nebo „Máslíčko“ se nenechte nachytat. Rostlinné tuky místo mléčných se používají v tzv. máselných náhražkách – ve směsných tucích a margarínech. Ty se lépe roztírají, jsou levnější a jejich předností je, že neobsahují tolik živočišných tuků, což ocení lidé s vysokou hladinou cholesterolu, máslo to ale zkrátka není. Ani v jejich případě se ovšem nemůžeme zcela spolehnout, že jsou zdravější. Vždy je třeba se podívat na složení. Kromě toho ovšem existují výrobky s nižším obsahem mléčného tuku, které i tak mohou být označovány jako máslo. Podle webu Akademiekvality.cz jde o máslo třičtvrteční s obsahem tuku 75 % nebo polotučné, v němž je spodní hranice mléčného tuku stanovena na 40 %. Poznáte ho také třeba podle popisu „máslo se smetanovým zákysem“. I zde je jejich hlavní předností nižší cena a nižší obsah živočišného tuku, bohužel si však v tomto případě kupujete hlavně vodu a  v případe „polovičního“ másla obohacenou i o nějaká ta éčka.

Poznáte žluklé máslo?

I pravé máslo se může lišit chutí. Hlavní rozdíl je dán hlavně tím, zda bylo máslo vyrobeno ze sladké nebo ze zakysané smetany. V anglicky mluvících zemích jsou populární másla solená s mírným přídavkem soli (od 0,5–2,5 %). Výhodou solení není jen lepší chuť, ale také prodloužení trvanlivosti másla. I solená másla již seženete i od některých českých výrobců. Chuť a dokonce i barvu másla určuje rovněž to, v jakých podmínkách žily kravičky, od nichž je mléko, a jak byly krmeny. Pokud se pásly na travnaté louce, bývá máslo žlutější. I proto jsou žlutější másla letní, tzv. zimní másla bývají bělejší. Nebarvené máslo má smetanovou barvu, trochu dožluta. Pokud je ovšem výrazně žluté, byly pravděpodobně dobarveno, ovšem pouze přírodními barvami. Dobré máslo má příjemně nasládlou a smetanově mléčnou chuť i vůni. Pokud je chuť lehce nakyslá, sladová nebo kvasnicová, může to být způsobeno nekvalitním mlékem. Jestliže má máslo na povrchu i po odkrojení žlutou barvu a navíc nepříjemně zapáchá, je pravděpodobně žluklé. Žluklost nebo také oxidaci mléčného tuku poznáte kromě zápachu i podle natrpklé chuti. Konzistence másla je dána výrobou a obsahem vody. Kvalitnější máslo vydrží po rozbalení déle tvrdší, pevné a hladké a nelepí se k obalu.