Sváteční delikatesa? Dejte si šneky! Třeba podle receptu M. D. Rettigové

Šneci z klášterů

Již tato slavná kuchařka doporučovala šneky jako vánoční nebo předvánoční pokrm. Až do Štědrého dne totiž lidé v minulosti dodržovali přísný půst, během nějž bylo možné konzumovat pouze maso studenokrevných živočichů. Kromě kapra a dalších sladkovodních ryb se tedy na vánoční stůl dostali i šneci. Na Štědrý den tak nebylo nutné se trápit hlady. Stačilo si dát k obědu pár šneků a i tak jste měli jistotu, že večer uvidíte zlaté prasátko. Podle stránek Snecizrybnicku.cz chovali šneky jako ideální postní jídlo již mniši ve středověkých klášterech v jejich zahradách. Už tehdy si byli zřejmě vědomi jejich předností, tedy toho, že je šnečí maso hodně výživné, bohaté na proteiny a minerály a přitom v něm není žádný tuk.

Od Rožmberků k první republice

Šneci se však u nás ale jedli dokonce mnohem dřív, než tři recepty na jejich přípravu zapsala do své kuchařky v roce 1826 již zmiňovaná Rettigová. První zmínky o konzumaci šneků pocházejí dokonce z 16. století, kdy se objevovali na stolech bohatých, hlavně šlechtických rodin. Velmi rádi si na nich prý pochutnával známý jihočeský rod Rožmberků, jak dokládá kniha Světy posledních Rožmberků, podle níž se prý na pohřbu Petra Voka snědlo mimo jiné i 3480 šneků. Později se ale šneci rozšířili mezi běžný lid a stali se dokonce jakýmsi jídlem chudých. Dali se totiž nasbírat kdekoliv na zahradě a byli tak dobrou alternativou masa pro každého. Opravdu populární se ovšem stali za první republiky, kdy si je oblíbili i měšťané. Tehdy se totiž začali objevovat na jídelníčcích restaurací. Mnoho rodin tak na Štědrý den dodržovalo zvyk stavit se během odpolední procházky městem na šneky. V Praze šneky nabízela různá vyhlášená lahůdkářství, s oblibou se na šneky také podle stránek Pivovarnarodni.cz chodilo na Národní třídu do Klášterní vinárny. Kromě toho si je i ve městech lidé často začali připravovat doma a šneci se stali vyhlášenu pochoutkou. I v mnoha známých kuchařských knihách se začaly objevovat recepty na přípravu šneků, třeba v prvorepublikové kuchařce nazvané Rybí kuchyně Jindřicha Vaňhy, kde receptů najdete rovnou třináct. Postoj ke šnekům se ovšem měnil i nadále. Po druhé světové válce se na ně načas zapomnělo, v současnosti se prvorepubliková tradice vrací zpět a na Štědrý den nebo vůbec na svátky je do svého menu zavádí mnoho restaurací.

Nadívaní šneci podle Rettigová

Šneky je možné koupit v obchodě mražené již předpřipravené s bylinkovým máslem, které stačí jen krátce zapéct v troubě. Můžete si ale celý šnečí pokrm připravit doma. Šnečí maso je nejlepší koupit z nějaké šnečí farmy, v některých obchodech je seženete i konzervované nebo mražené. A pokud byste chtěli zkusit nějaký prověřený recept, udělejte třeba rovnou nadívané šneky M. D. Rettigové podle receptu, jak je uvedený v její kuchařce: Uvař kopu (60) šneků v slané vodě, pak je vyndej z domků, uřež ocásky, přemej je v soli, očišť je patřičně a nech je buď v rybí, aneb je-li to v den masitý, v hovězí polívce ještě vařit, aby lépe změkli – domky vymej v soli a nech je vysáknout. Pak dělej nádivku: na kopu šneků utři půl libry (cca 260 g) másla a půl libry rozetřených a čistě přemytých sardelů dej k tomu, dej z půl citronu drobně krájenou kůrku, trochu květu (muškátového), asi 2 neb 3 stroužky se solí utřeného česneku, trochu majoránky a strouhané žemličky tolik, co za dobré uznáš, aby patřičná nádivka byla. Pak dej do domků vespod vždy kousek nádivky, pak jednoho šneka a pak vyplň zase domek nádivkou tak, až jsou zase tak jako prve doplněné, a tak pokračuj, až jest všecko. Pak je narovnej na mísu, a zbylo-li ti nádivky, tak do ní nalej té polívky, co se v ní šneci vařili, a podlej je tím. Nech je asi čtvrt hodiny v troubě trochu opéct a dej je na stůl.