Pivní polévka ze středověku vypadá jako kaše, ale chutná skvěle a uvařená je do půlhodinky

Pivo místo kávy

Pivní polévku najdete v mnoha světových kuchyních a překvapivě nejde o žádnou novou recepturu. Pivo bylo oblíbeným nápojem již ve středověku, kdy se popíjelo místo vody, u níž člověk neměl moc jistotu, zda není nějak znečištěná. Zlatavý mok, který tenkrát vypadal i chutnal trochu jinak než dnes, byl považován za zdravý, výživný a posilující nápoj a často se tedy využíval i do mnoha pokrmů. Podle knihy 1001 Foods To Die For se tehdy pila hlavně svrchně kvašená a pšeničná piva, která byla mnohem hustší než dnes. V teplé formě, jak se ostatně tehdy běžně pila, pak byla poměrně dobrým základem sytých polévek, navíc když se ještě zahustila chlebem.

Pivní polévky tak vlastně byly prvními polévkami vůbec. Zpočátku si je lidé dávali hlavně na snídani. Jak v publikaci Jařmo, parkán, trdlice aneb výkladový slovník historických pojmů, které upadají v zapomnění píše její autorka, Alena Vondruškové, pivo se dříve konzumovalo z misek, z nichž se srkalo nebo jedlo lžící. Odtud pochází slovo ožrala a ožrat se, protože pivo se ve staročeštině nepilo, ale žralo.  U nás byla pivní polévka v oblibě i na počátku novověku, třeba v 18. století se jí podle knihy Staročeské umění kuchařské říkalo gramatika. Nejvíc si na ní totiž pochutnávali studenti. Klasická staročeská pivní polévka se připravuje ze světlého piva a chleba a dochucuje se česnekem, žloutky, smetanou, máslem, kmínem a solí.

Se sýrem i s rozinkami

Pivní polévky byly oblíbené hlavně v německých zemích a po ránu se tam jedly jako klasické snídaňové jídlo ještě v 19. století. Ve staré knize Neuw Kreuterbuch byla pivní polévka zmíněna jako ideální lék pro nemocné a oslabené. Podávala se tehdy „s rozšlehaným žloutkem, cukrem, skořicí a šafránem“. Kromě polévek se dělaly ještě pivní kaše, které byly hustší a ještě sytější. V některých receptech se polévky nezahušťovaly chlebem, ale  bramborami. Podle dochovaných receptů se již v 18. století do polévky dával chléb, smetana, vejce a máslo. A připravovala se dokonce i nasladko s cukrem a třeba s citronovou kůrou, skořicí, zázvorem, vanilkou i rumem. Taková polévka se pak už blížila spíš dezertu. Dodnes takovou dělají například Lužičtí Srbové, národ žijící na jihovýchodě Německa, a dávají do ní i rozinky a šlehačku. Slané verze se zase v současnosti vylepšují sýrem. Pivní polévku vaří i ve Francii pod názvem Soupe à la bière, zahušťují ji chlebem, přidávají do ní tučnou zakysanou smetanu crème fraîche a ochucují ji muškátovým oříškem.

A co podle dánského receptu?

Pokud byste chtěli vyzkoušet neobvyklou verzi pivní polévky, uvařte si ji podle dánského receptu. Do sladké dánské verze Øllebrød se dává tmavý chléb a voní po pomerančích a skořici. Připravte si na ni: 350 g žitného chleba bez semínek, 500 ml vody, dvě malá piva (klidně černá), 1 skořicovou tyčinku (cca 5 cm), kousek pomerančové kůry (asi 3 x 10 cm), 85 g cukru, 1 polévkovou lžíci čerstvě vymačkané pomerančové šťávy a 150 ml smetany ke šlehání. Žitný chléb (s kůrkou) nakrájejte na malé kostičky. Chléb vložte do hrnce a přidejte vodu, pivo, skořici a pomerančovou kůru. Nechte vše asi 10 minut louhovat. Směs přiveďte k varu a na mírném ohni ji pod pokličkou vařit asi 10 minut. Občas prošlehejte. Přidejte cukr a pomerančovou šťávu. Chléb s pivem prohřejte a podle chuti dochuťte. Před podáváním odstraňte skořicovou tyčinku a pomerančovou kůru. Nakonec ji dozdobte ušlehanou šlehačkou.

Zdroje informací:
kniha Staročeské umění kuchařské
1001 Foods To Die For
kniha Jařmo, parkán, trdlice aneb výkladový slovník historických pojmů, které upadají v zapomnění