Magická svatojánská noc: Upečte si slaný svítek s bylinkami podle starodávného receptu

Jak se u nás slavil slunovrat?

Svatojánská noc byla za starých časů významným svátkem a přisuzovala se jí podobná magická moc jako u noci na Štědrý den. Slavila se vždy v noci z 23. na 24. června. Dvacátého čtvrtého totiž mají svátek všichni Honzové a na tento den připadá i výročí narození svatého Jana Křtitele, proroka a Kristova předchůdce. To, že se svatojánská noc slavila v období kolem letního slunovratu nebyla žádná náhoda. Církev se totiž s její pomocí snažila nahradit původní pohanské zvyky spjaté právě s oslavou slunovratu.

Svatojánská noc plná kouzel

Kouzelná svatojánská noc byla spjata s mnoha zvyky a obyčeji. Na vyvýšených místech se třeba zapalovaly ohně, kolem nichž se tančilo, a z kopců se pouštěla ohnivá kola, aby se odvrátily různé pohromy. Dívky si pletly věnečky, které si dávaly do vlasů, chlapci přeskakovali ohně, aby se očistili od všeho zlého a pojistili si zdraví. O svatojánské noci se prý rovněž propojoval svět živých a mrtvých. Věřilo se také, že se v tuto noc otvírají skály a země vydává své poklady. Při jejich hledání jen bylo třeba dát si pozor na bludičky, které mohly hledače nalákat do močálu.

Svatojánské bylinky

To hlavní, co patřilo ke svatojánské noci, ale byly bylinky. Lidé byli přesvědčení, že rostlinky a květiny nasbírané právě o svatojánské noci mají mnohem větší sílu. Připisovala se jim tak ochranná a léčivá moc. Využívaly se proto k různým magickým rituálům a kouzlení spojeným hlavně s láskou. Mladé dívky si pokládaly byliny pod polštář a doufaly, že se jim ve snu zjeví ten, za koho se později provdají.

Bylinky to ovšem nemohly být jen tak ledajaké. Svatojánských rostlin muselo být devatero, musely se sbírat na devatero mezích, dívky musely při jejich trhání mlčet a nesměly je trhat holou rukou. Ke svatojánskému „bejlí“ patřil hlavně pelyněk, dále kapradí, třezalka, mateřídouška, heřmánek, máta, divizna, bazalka a dobromysl, někdy také horský jetel, chrpa, jitrocel, šípková růže, řebříček, vlčí mák, jahodník a devětsil. Výjimečnou roli mělo i kapradí. Každý chtěl hlavně najít zlaté kapradí, které prý kvetlo jen o půlnoci, světélkovalo a rovněž mělo kouzelnou moc.

Bylinky, které měly ochrannou moc

Svazky bylinek se pak zdobila stavení (okna, trámy či dveře), dávaly se pod střechu, aby chránily před požáry, nebo se umísťovaly mezi obilí, což mělo zajistit lepší úrodu. V Pojizeří se z bylinek také připravovala postýlka pro Jana Křtitele – tedy košík s bylinkami přikrytý dečkou a ozdobený svatými obrázky. Podle pověsti měl svatý Jan postýlku posvětit nebo se na ní vyspat. Děti se pak těšily, že ráno v postýlce najdou peníz nebo nějaký drobný dárek jako poděkování od Jana Křtitele za nocleh.

Bylinky na čaj i do koláče

Bylinkám natrhaným o svatojánské noci se také říkalo svatojánské koření a babky kořenářky je rovněž sušily a využívaly k léčení různých nemocí ve formě odvarů, nebo je přidávaly do pokrmů pro jejich dochucení. Byliny se třeba přidávaly pro chuť do octa nebo se z nich vařila mléčná polévka. Večer před svatým Janem se také připravovala slavnostní večeře, na níž nesměl chybět svatojánský bylinkový svítek někdy nazývaný jako koláč. A jak tento koláč připravit?

Budete potřebovat: 8 vajec, 16 hodně vrchovatých lžic polohrubé mouky, 500 ml mléka, sůl, 12 dkg másla, 2 hrsti nasekaných listů máty a meduňky, případně můžete použít i jiné bylinky, třeba bazalku nebo pažitku. Kdo chce, může přidat na kostičky nakrájenou šunku nebo vyškvařenou anglickou slaninu. 

Postup: Do mísy nalijte mléko a rozšlehejte v něm vejce. Přidejte mouku a sůl (případně slaninu). Promíchejte, dokud nevznikne trochu hustší těsto. V dortové nebo koláčové formě rozpusťte máslo. Dokud je ještě horké, nalijte na něj těsto. Posypejte je omytými a nasekanými bylinkami. Koláč vložte do trouby předehřáté na 180 °C  a pečte do zlatohněda. Koláč by měl krásně vyběhnout do výšky. Trvá to asi 25 minut.

Zdroje informací:
Jakouběová, V.: V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc
Kindlová, M., Boledovičová, M.: Tradinář
Liberec.rozhlas.cz