Jídelníček stavitelů egyptských pyramid: Místo mzdy dostávali denně 5 korbelů piva, chleba a cibuli

Půda nebyla úrodná

O tom, jak se staří Egypťané stravovali, se můžeme dozvědět z různých dochovaných nástěnných maleb. A samozřejmě také z hrobů, protože na tzv. druhý břeh museli být zesnulí vybaveni mj. jídlem a pitím. Zatímco vyšší třída si mohla dovolit téměř vše, na co měli chuť, prostí zemědělci a dělníci se museli spokojit s minimem.

Vypěstovat obilí a z něj upéct chleba ale nebylo nijak jednoduché. Představte si ne zrovna úrodnou egyptskou půdu, která byla uměle zavlažována malými kanálky prokopanými z Nilu. Zároveň nilské bahno sloužilo i jako hnojivo. Pšenice a ječmen se pak sklidily a zrna oddělila od stébel.

Jak se pekl chleba

Egypťané neznali mlýny, ve kterých by se dalo obilí rozemlít, a tak ho drtili jinými způsoby, například v hmoždíři, a pak ho vkládali mezi dva kameny k jemnému mletí. Poté byla mouka proseta. 

Po rozemletí se vše smíchalo s trochou soli a vody a vytvořilo se těsto, které se pak peklo buď v peci, nebo přímo v popelu ohně. Výsledkem byl obvykle jakýsi plochý chléb, ale někdy také půlkruhové bochníky (ty známe z Tutanchamonovy hrobky). Existovaly dokonce i velké pekárny s pěti či šesti pecemi na chleba – a to právě pro zásobování dělníků pracujících na stavbách pyramid.

Za práci 5 korbelů piva

Protože Egypťané neznali peníze, výplata mzdy byla v naturáliích – tím byly pivo (5 korbelů denně), chléb a cibule! Tyto produkty pak sloužily pro směnný obchod.

Egypťané chovali kozy, prasata i skot. Krávy zajišťovaly mléko, ze kterého se vyráběly i jednoduché sýry. Pokrmy se dochucovaly kořením, které se dováželo z Indie nebo z afrických zemí. Znali tak už například kmín, sezam, jalovec, tymián kopr nebo majoránku.

Maso jen výjimečně

Z masa byla oblíbená drůbež, jako jsou křepelky, husy, kachny, ale i holubi, v poušti se lovily antilopy. Maso se peklo, dusilo nebo vařilo. Celkově se ho jedlo málo, možná i proto, že se v horkých dnech rychle kazilo. Konzervovalo se sušením nebo marinováním v soli. Stejně tak se uchovávaly i ryby, které se lovily z Nilu.

Zatímco bohatší lidé měli častěji na talíři maso, chudší dělníci a otroci měli obilné kaše, k nim se jedly různé druhy zeleniny, které rostly na egyptských zahradách, a to především salát, cibule a okurky. Jídelníček doplňovaly luštěniny, tedy hrách, fazole a čočka. V Egyptě byly oblíbené i vařené stonky papyru a lotosové květy, kterým Řekové říkali „egyptské“ fazole.

Datle, melouny, granátová  jablka nebo fíky, které ve starém Egyptě rostly, přirozeně doplňovaly potřebné vitaminy a minerály.

Pivo pily i děti

Jídlo se zapíjelo většinou pivem. Toho se vyrábělo dokonce několik druhů. Pivo však mělo mnohem méně alkoholu než to dnešní, proto s ním žízeň zaháněli nejen dělníci pracující v úmorném vedru, ale i děti. Pivo bylo nejoblíbenějším nápojem Egypťanů.

V oblasti nilské delty staří Egypťané pěstovali i víno, to se však podávalo jen při zvláštních příležitostech. Vyrábělo se drcením hroznů nohama a takto vymačkaná šťáva se plnila do amfor, které se uzavíraly hlínou nebo jílem. Víno se také dováželo z oblasti Levanty.

A zajímavost na závěr. Archeologové pomocí chemického rozboru dokázali rekonstruovat zbytky jídla nalezené v hrobce ženy, které žila před více než 5000 lety. Byl tam chléb, ječná kaše, vařená ryba, vařená křepelka, dušené holubí maso, vařené vepřové ledvinky, hovězí žebra a kýta z vola, fíky, malé kulaté koláčky slazené medem a několik druhů sýra.

Zdroje informací:

tour-de-kultur.de: Von Brotesser und Bohnen aus Lotus – zu Tisch im alten Ägypten

selket.de: Essen und Trinken