Oslavte svátek svatého Václava stylově pivem: Je jeden důvod, proč si oblíbený zlatavý mok dopřát právě v tento den

Typický český nápoj

Snad žádný jiný nápoj u nás nemá takovou tradici jako pivo. Popíjí se v každé pořádné hospodě, dáváme si ho na slehnutí po těžkém jídle a je super na zahnání žízně. Jsme zkrátka národem pivařů a ať se nám to líbí nebo ne, ve spotřebě piva vynikáme nad jinými národy. Piva s přehledem i nejvíc vyrobíme. Kromě velkých pivovarů se u nás objevuje čím dál tím víc mini pivovarů, které kromě tradičních piv vaří i různé pivní speciály.

Pivo jako lék

Zásluhy za vynalezení piva si však samozřejmě připisovat nemůžeme. Původ piva se často spojuje se starověkým Egyptem. Jako lék jej prý popíjeli již faraoni, ti se ale zřejmě inspirovali ve starověké Mezopotámii. Údajně jsou však důkazy o vaření piva staré až 13000 let. Původně se při výrobě tohoto nápoje používal i chleba, který se nadrobil do vody, smíchal se s obilným sladem a pak se vše nechalo kvasit.

Chmel tehdy známý nebyl, typické hořkosti piva se tak dosahovalo pomocí speciálních nahořklých bylin nebo sladu praženého  v popelu. Kromě Slovanů měli pivo v oblibě u Keltové a Germáni. Známý řecký lékař Hippokrates dokonce pivo doporučoval jako lék při horečce a na nespavost. Původní pivo však vypadalo úplně jinak než to dnešní. Vařilo se totiž nejen z ječmene, ale i z pšenice, špaldy, kukuřice, rýže, ale dokonce i z datlí, máku, čočky nebo výhonků bambusu.

Ceněný chmel

Již na počátku 9. století se u nás zřejmě při vaření piva začal používat chmel, s čímž začali první Slované na našem území. To je pravděpodobně i jeden z důvodů, proč se u nás stalo pivo tak oblíbené. Chmelu se u nás velmi dařilo a pěstovalo se na našem území již v dávných dobách. Již kdysi byl u nás chmel velmi ceněn a to dokonce natolik, že byl jeho vývoz zakázán pod přísnými tresty. Pivo se tak vařilo jen v českých zemích a pro vlastní potřeby.

Pivo z kláštěrů

První písemné zmínky o českém pivu pocházejí již z roku 993 a jsou spojovány s Břevnovských klášterem. Vaření piva v klášterech bylo v minulosti běžné, ke slavným klášterním pivovarům patří třeba ten na Strahově, v Želivi nebo v Broumově. Není divu, že na výrobu piva a pivovary dohlížel u náš nejslavnější světec – sv. Václav. Od 13. století začali panovníci udělovat městům tzv. vářečné právo, které jim dovolovalo pivo vařit. Jako první je získaly Svitavy, Žatec, České Budějovice, Znojmo a Plzeň a posléze i Praha. Již ve středověku byla česká piva velmi ceněna a oblíbena.

Známý český světec a kníže z rodu Přemyslovců je nejen hlavním patronem českého národa, ale i českého piva a sládků. Do této funkce svatého Václava jmenoval již roku 1357 samotný Karel IV., který si jeho osoby velmi vážil. Již předtím byl ale světec považován za patrona sladovníků. I když je to v případě tak význačného světce dnes k neuvěření, i on sám prý pití piva poměrně dost holdoval a často to podle tehdejších pramenů i s konzumací mnohdy přehnal. To mu sice příliš ke cti jako světci není, svou funkci ale tak aspoň získal zcela oprávněně.

Ochutnejte pivní speciály

A protože sv. Václav slaví svátek na konci září, slaví se v tuto dobu i Dny českého piva. Tradici založil Český svaz pivovarů a sladoven v roce 2013, aby se posílila hrdost a vztah k českému národnímu nápoji. Pokud si tedy rádi občas vychutnáte sklenici zlatavého nápoje, je na to nyní ten nejlepší čas. Konkrétně ve středu 28. září se totiž slaví Den pití piva. Vyrazit můžete s přáteli do restaurace, anebo si pořídit zásobu domů. To už je na vás. Tak na zdraví! 

Zdroje informací:
České-pivo.cz
Pivoteka.cz
Beerweb.cz