Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Mnoho vyhlášených pokrmů z celého světa má často zajímavý původ a váží se k nim poutavé příběhy. Protože některé opravdu vznikly hodně dávno, nikdo už přesně neví, jak to tehdy opravdu bylo. Možná právě proto některým jídlům nějak říkáme, přestože je ti s nimi ve skutečnosti úplně jinak. 

Španělský ptáček

Slavný pokrm českých restaurací je asi nejslavnějším reprezentantem skupiny jídel, jejichž název nemá nic společného s tím, kde vznikly. Na závitku z hovězího masa plněném párkem, vejcem natvrdo, slaninou a kyselou okurkou si totiž ve Španělsku opravdu nepochutnávají a vlastně ho tam ani neznají. Přesto jde o prastaré jídlo, jehož dějiny sahají až do dob vlády císaře Rudolfa II. Na jeho dvoře působili nejen význační alchymisti, ale i kuchaři, kteří císaři připravovali závitky z telecího masa s náplní. A protože tito kuchaři pocházeli ze Španělska, lidé došli k názoru, že jde o typickou španělskou specialitu a začali tak pokrm nazývat.

Francouzské brambory

Stejně jako by byl překvapený Španěl, pokud byste mu naservírovali španělského ptáčka, divili by se i Francouzi, když byste si u nich objednali francouzské brambory. Populární jídlo školních jídelen je vynikající rychlovkou, do které zpracujete zbytky z předchozího dne, hlavně vařené brambory. Ty se zapékají v pekáčku společně s dalšími pochutinami, které najdete v lednici, hlavně s rozšlehanými vajíčky, uzeným masem nebo nějakou uzeninou a zeleninou. U nás jsou poměrně oblíbené, francouzského gurmána byste jimi ale asi moc neuspokojili. Ti by spíš ocenili luxusnější pokrm zvaný gratin dauphinois (tenké plátky brambor zapečené se smetanou), jenž se francouzským bramborám nápadně podobá. 

Holandský řízek

Pokud byste si v nějaké restauraci v Nizozemsku chtěli objednat holandský řízek, pravděpodobně byste neuspěli. S holandským řízkem je to totiž jako s frankfurtskou polévkou, která získala název podle luxusní uzeniny vyráběné v německém Frankfurtu nad Mohanem. Do řízku z mletého masa smaženého ve strouhance se totiž jako náplň dávaly nejčastěji sýry typu ementál nebo gouda, které mají holandský původ. A tak se postupně i celému šťavnatému řízku začalo říkat holandský
 

Švédské masové kuličky

Masové kuličky s omáčkou servírované s brusinkami jsou typickou specialitou známého švédského řetězce s nábytkem. Přestože si kuličky se severskou zemí spojujeme, sami Švédové je nevymysleli. Do Švédska se ale dostaly poměrně záhy, a to na počátku 18. století díky králi Karlu XII., a to z Osmanské říše, dnešního Turecka. I tam jsou ostatně různé kuličky či šištičky z mletého masa oblíbené dodnes pod názvem kofty, stejně jako třeba v balkánské kuchyni nebo v okolních zemích. Recept na masové kuličky se prý totiž objevil již kuchařkách starého Říma. 

Srbské rizoto 

V poslední době si sice více zvykáme na pravé krémové italské rizoto, není to ale tak dávno, co jsme si pod pojmem rizoto představili kopeček rýže smíchané s masem, zeleninou, posypaný strouhaným eidamem. Někdy bylo toto rizoto světlé, pokud mu ale dodávala červenou barvu mletá paprika, říkalo se mu rizoto srbské. Tento pokrm byl hitem školních jídelen, hospod i dalších vývařoven, ovšem jen u nás. V Srbsku byste po něm pátrali marně. Vyvinul se zřejmě z balkánského pokrmu džuveč, který za minulého režimu ti vyvolení měli možnost ochutnat na dovolené v Jugoslávii, jíž bylo Srbsko součástí. Z původní směsi masa a zeleniny se stal sice pokrm, v němž převládala rýže, iluze speciality vonící dálkami byla aspoň částečně zachována. 

Ruská vejce

Ani ruská vejce nejsou v Rusku typickou specialitou. I když by se u slavné pochoutky z dob socialismu, která byla hvězdou tehdejších bufetů a lahůdek nabízelo, že k nám přicestovala přímo z Ruska, úplně to tak není. O vzniku názvu tohoto pokrmu koluje hodně historek, přičemž ta nejslavnější tvrdí, že specialita z vajec natvrdo přelitých majonézovým přelivem a servírovaných na vlašském salátu vznikla v tehdy vyhlášeným bufetu Koruna v Praze na Václavském náměstí. A protože se tehdy vše muselo schvalovat, dali jí název ruská vejce, aby schvalovací proces proběhl hladce. A pro jistotu tak tehdy nazývali i salát, na němž se vejce podávala.

Skotská vejce

Pokrm sestávající z vařeného vajíčka obaleného ve vrstvě mletého masa je znám rovněž jako pštrosí vejce, častější je ale název skotská. Se Skotskem ovšem nemá nic společného, jde o populární piknikovou specialitu v Anglii a v Americe. Ve skutečnosti ale možná spíš pocházejí z Afriky, konkrétně z Alžírska, nebo možná i z Indie, kde si pochutnávají na jídle, které se skotským vejcím hodně podobá. Proč se ale vejcím říká skotská? To nikdo přesně neví, ale jedna z teorií říká, že název odkazuje na obchodování mezi Skotskem a londýnskými trhy, na něž se právě ze Skotska často dovážela vejce.  

Náš tip: Pokud jste během čtení dostali chuť na francouzské brambory, můžete si je připravit třeba podle následujícího video receptu

 

Zdroje informací: 
Guardian.com
Wikipedia.org
Foodtimeline.org
Atlasobscura.com
Reflex.cz
Makova-panenka.cz

 

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Moje druhá poznámka je k nepřesným údajům o holandském řízku. Sýr emmental NENÍ :-( holandského původu. Tento sýr má původ ve Švýcarsku v kantonu Bern, konkrétně městu Emmental, které se nachází v údolí Emmental, jímž protéká řeka Emme. Odtud název města a i zde vyráběného sýra. Všechny podobné sýry vyráběné v okolních zemích, jsou tedy ementálského typu, ale emmetal je jen jeden, švýcarský.:-K
Patrně došlo ve Vašem popisu k záměně sýrů, kde má být správně uvedeno "sýry eidam a gouda", ano tyto dva sýry mají původ v Holandsku.

Mám jednu zajímavost, asi se budete divit, jak si představovala Magdalena Dobromila Rettigová španělské ptáčky. :-)

Přikládám recept z její kuchařky z roku 1881:

Španělské ptáčky

Usekej drobně 1/2 kila vepřového masa, dej je na mísu, vraz do něho dvě celá vejce, přilej půl koflíka sladké smetany a dej k tomu strouhané žemličky tolik, mnoho-li jest potřebí, aby to dobře pohromadě drželo, dej k tomu citronové kůry, nové koření, hřebíček a dobře to osol. Nech napolovic uvařit zelnou hlávku, rozebeř lístky, a zaobal do nich té sekaniny tolik, co se do každého vejde, pak je nitkou pěkně obvaž, aby se nerozvinuly, a nech je v rozpáleném másle vysmažit; potom odvaž nitky, narovnej to do kastrolku, polej to sladkou smetanou u nech to v troubě vypeci; pak to dej na stůl buď tak s kastrolem nebo na míse.

Přidat komentář