Zhroucený manažer, špína u příborů i Picasso v kuchyni. Pohlreich opět hledal nejlepší restauraci u nás

Lokální suroviny a zákaz stresu

Jako první přijel Zdeněk Pohlreich zkontrolovat strakonickou restauraci Sůl a řepa. Podle majitele a šéfkuchaře Pavla Drdela jsou inspirací nabídky jeho podniku lesy, louky, zahrady a především srdce. To se projevuje nejen na talíři, ale i v přístupu k práci a zaměstnancům. "Nechci už dělat ve stresu, zažil jsem facky za nepovedené jídlo i šéfkuchaře, který mi polil ruku vývarem, který mu nevyhovoval," vzpomínal Drdel.

Pro své hosty si kuchaři Sůl a řepa připravili pokrmy z lokálních surovin. Jako předkrm byla na výběr pepřenka z rojického kapra nebo tatarák z pečeného celeru, hlavní chod obstaral houbový kuba či sedlčanské kuře s kuřecí zmrzlinou. Jako sladkou tečku nachystali ve Strakonicích klasické tiramisu a záhadně pojmenovanou řepu v lese.

Spokojení hosté hovořili o famózních chutích a slibovali, že se určitě vrátí. Podle jejich slov nebylo co vytknout. To de facto potvrdil i Zdeněk Pohlreich. "Začátek pomalejší, ale dopadlo to báječně" shrnul zátěžový test populární kuchař. Tohle byla moc příjemná zkušenost. Mám takový pocit, že tahle banda nadšenců může soutěžit úplně s kýmkoliv," dodal.

Zaměstnanci jsou víc než hosté

Další Pohlreichovy kroky směřovaly do olomoucké restaurace Long Story Short. Zdejší energický šéfkuchař a spolumajitel podniku Petr Heneš vede kuchyni velmi emotivně. "Sem tam po sobě řveme, že nám tečou slzy, někdy se smějeme, že nám tečou slzy," vysvětlil fungování kolektivu jeho šéf. "Pro mě jsou zaměstnanci víc než hosté, protože, když budou zaměstnanci v pohodě, tak to předají těm hostům," vysvětlil svou filozofii kuchař.

Hanácký podnik hostům nabídl jako předkrm langoš s kozím sýrem a briošku se strouhanou paštikou, na kterou jsme speciálně pro čtenáře webu Toprecepty získali originální recept.

Jako hlavní chody bylo servírováno vepřové koleno s lívancem a mangem, posypané zrníčky granátového jablka. Alternativou byl květák s drožďovou omáčkou. Dezerty byly na výběr také dva. Moderní variace knedlíků s hruškou a domácí medovník.

Průběh "zátěžáku" tentokrát nebyl tak hladký jako ve Strakonicích. Starosti v kuchyni nadělal upovídaný číšník Ivan, který si s hosty dlouho vyprávěl a vařit se tak začalo až 18 minut po startu dvouhodinového limitu, který restaurace mají na výdej tříchodového menu. "Nervozita stoupá, ale pokouším se to nepřenášet na tým, bublám si jen já," přiznal šéfkuchař. "Třicet minut ztrácíme jen tím, že se objednává, a pak mám 90 minut na 90 jídel," připomněl.

Na hosty ovšem žádný problém v kuchyni či servisu nedolehl. A to ani v momentě, kdy se jeden z hostů rozhodl, že si místo dezertu dá ještě jednou koleno. Přestože nezbývalo ani osm minut do konce výdeje, kuchaři vše stihli a návštěvníci restaurace byli obslouženi. Dokonce i čtyřčlenná rodina, která nenašla na menu jídlo pro děti. Během pěti minut měli kuchaři jasno, co uvaří. Kuřecí supreme s bramborami Grenaille a zamáslovaným demi glace u dětí uspěl.

Hosté hodnotili jídlo velmi pozitivně, pouze jedné zákaznici nevyhovovalo granátové jablko u vepřového kolena. "Máte nádherný podnik, ty to krásně vedeš, kluci to mrskají s tebou, servis máte výborný," chválil Heneše Pohlreich. "Akorát někdy se jim stane, že se zakecají u stolu a zapomenou na to, že by taky měli obsluhovat lidi," dodal s tím, že na něj tým Long Story Short působí neuvěřitelně sympaticky.

Změna u tajného hosta

Návštěvu tajného hosta obě restaurace "přežily" bez větší úhony. V Sůl a řepa sice servírka obsáhle vysvětlovala, z čeho se skládají jednotlivé položky v menu, ale ani to nebyl výrazný problém. "Strašně zajímavý koncept, založený na lokálních surovinách a fantazii šéfkuchaře," hodnotila dáma, která restauraci navštívila v roli standardního Pohlreichova špeha. "Všechno, co jsme snědli, bylo nesmírně lehké a i po třech chodech se cítíme velice svěže," dodala.

Do olomoucké restaurace vyrazila na tajnou kontrolu netradičně dvojice pánů. Ty nejprve zarazily špinavé kožené kapsy na příbory, poté téměř půlhodinové čekání na polévku. "Přesně vím, který den se to stalo. Byli jsme tehdy v dost citelném oslabení, protože manažer se nám zhroutil a já jsem ho na záchodě křísila," reagovala servírka z Long Story Short.

"Rozumím všemu, co mi říkáte, ale jednou jste mezi nejlepšími, takže to musí být picobello," odvětil nekompromisně Pohlreich. Nakonec byl ovšem pozitivní: "Vy jste možná lepší, než si myslíte. Ta restaurace má jednu hrozně důležitou věc, je tam strašně cítit ta chuť dělat to dobře."

Souboj se soupeřem i časem

Závěrečná a nejdůležitější část duelu se odehrála v Pohlreichově restauraci Next Door. Zde oba soupeřící podniky dostaly jasné, ale možná překvapivé zadání - dvouchodové bezmasé menu. Pro majitele Sůl a řepa to byla dobrá zpráva, Petr Heneš z Long Short Story ovšem nejásal. "Pavel (Drdel, šéfkuchař Sůl a řepa - pozn.red.) je v tom úplný Piccasso," glosoval Pohlreichův výběr pokrmů.

Místo experimentování se oba týmy rozhodly pro stejné suroviny, mrkev a celer. Zástupci Sůl a řepa si jako překrm zvolili upečené ravioli z mrkve, naplněné tvarohem a vlašskými ořechy, zalité mrkvovým freshem se zašlehaným petrželovým olejem. Hlavním chodem se stal celer v několika variacích. Na hosty čekal nejen marinovaný, ale také třeba konfitovaný.

Proti tomuto menu se postavil tým z Long Story Short s celerem s hráškovým pyré na předkrmu a jako hlavní chod nabídla restaurace mrkev na zhruba dvanáct způsobů, jimž dominovala rehydratovaná verze. "Nikdy by mě nenapadlo, že když jim zadám vegetariánské jídlo, tak budou oba týmy pracovat s mrkví a celerem," divil se Pohlreich.

Hosté v Next Dooru si nemohli pokrmy vynachválit. "Na to, že to byl recept založený na celeru to bylo poměrně dost pěkný fajn jídlo," hodnotil Jirka Hilgart. “Stal jsem se fanouškem toho jídla,” dodal finalista soutěže MasterChef z roku 2015.

Monotónnost prohrála

Vyrovnaný duel nakonec skončil vítězstvím Long Story Short z Olomouce. "To se nedá popsat jak se cítím, já jsem v životě nic takového nezažil. Moc děkuji celému týmu, je to úplně výborný," reagoval Petr Heneš.

"To, co dneska převážilo, bylo to, že Sůl a řepa měli to jídlo trošku moc monotónní. V Long Story Short se povedlo do týmu dát lidi, kteří to dělají se zápalem, dělají to rádi a dělají to opravdu dobře. Vím, že můžou v téhle soutěži dojít hodně daleko a z celého srdce jim to přeju," zhodnotil vítěze souboje restaurací s "moderní českou kuchyní" Zdeněk Pohlreich. V příštím díle bude vybírat nejlepší americkou restauraci u nás.

Náš tip: Podívejte se, jak to během natáčení vypadalo: 

Fotogalerie - Pohlreichův souboj restaurací 3. díl - Moderní česká kuchyně

Dalších 10 fotek

Ukázat 13 fotografií