Pohlreichův souboj restaurací finišuje: O postupujícím rozhodly chybějící příbory, studené jídlo i moravská dřina

Důraz na chyby

Ve vyřazovacím boji, z nějž vyšel jeden z finalistů, se utkaly tradiční česká restaurace Na Pašince z Kutné Hory, italská Dejvická 34 a moderní česká kuchyně v podání olomoucké restaurace Long Story Short. Do nich Zdeněk Pohlreich opět poslal svého tajného hosta, aby zjistil, zda provozovatelé napravili chyby, které jim známý šéfkuchař vytýkal v minulých dílech pořadu.

Upovídaná obsluha

V Long Story Short měli dříve největší problém se špinavými obaly na příbory. Ty se ovšem tentokrát neobjevily. Obsluha ovšem zaváhala při objednávání pití, čímž si od Pohlreicha vysloužila nepříjemnou poznámku o hostově „chrastění jazykem" . Pufovaná pohanka, křenové velouté a mořský vlk, potřený ponzu omáčkou na japonský způsob s pečeným topinamburem ovšem zabodovaly.

Nečekané zklamání

To Dejvická 34, Pohlreichův favorit celé soutěže, „šéfa" nepříjemně překvapil. Nejen, že servírka při objednání tajného hosta žvýkala, ale navíc odrazovala od objednávky jednoho z pokrmů, což šéf Café Imperial nemohl pochopit. „Nikdy nemáš špatně mluvit o jakémkoliv jídle,“ připomněl Pohlreich. Stejně nepříjemnou reakci předvedl i při dalším servírčině přešlapu, dotazu: „Kávu, ne?". „Tržba ztracená dneska je tržba ztracená navždy,“ zdůraznil šéfkuchař.

Když je maso na škodu

Černého Petra však nakonec dostala restaurace Na Pašince, kterou Pohlreich původně oceňoval za její koncept tradičního českého hostince. Uškodilo jí to, že nedokázala zareagovat na kritiku nedostatku vegetariánského jídla ve své nabídce. Přesto moderátor pořadu ocenil práci majitelů, manželů Kopeckých, jejichž podnik by se prý s trochou snahy mohl stát poutním místem.

Pop-up za 100 tisíc korun

Long Short Story a Dejvická 34 se tak od Pohlreicha dozvěděly „blbou zprávu“, že se ho ještě nezbaví a bude jim šlapat na paty. Týmy z obou restaurací se následně přesunuly do jedné z největších kuchyní ve střední Evropě, nacházející se v Makro akademii.

Zde během osmi hodin vznikly dvě pop-up restaurace (koncept, v němž se spojuje gastronomie s dalším kulturním nebo zážitkovým aspektem - pozn.red.), dohromady pro 40 lidí. Zatímco Dejvická 34 vsadila na přenesení své restaurace do nevybavených prostor, olomoucký tým se zaměřil na to, aby byla jeho část plná zeleně a světla.

Na zařízení i nákup surovin na přípravu menu dostaly oba podniky sto tisíc korun. Tuto sumu musely týmy dobře rozdělit mezi nákupy v obchodním domě IKEA a Makru.

Pohlreichovy vidle do menu

„Chceme to pojmout jako výlet. Skandinávie, Česko, Asie,“ vysvětloval Petr Heneš z Long Story Short. Tomáš Černý z Dejvické 34 se zase snažil dodržet aktuální sezonu a italský koncept. Dvakrát se ovšem nechal Pohlreichem přesvědčit, aby změnil suroviny.

Místo mraženého kančího hřbetu tedy zvolil jelení karé a klasickou tresku vystřídal štítník červený. Výběr nábytku a dekorací v obchodním domě, pocházejícím ze Švédska, dostali na starost „lidé z placu“. Pražský podnik sázel na konzervativní styl, s nímž by neriskoval, Long Story Short chtělo naopak šokovat přemírou zeleně, květin a světla. Proto také do výzdoby investovalo téměř třetinu stotisícového budgetu.

Risk se syrovou rybou i dezertem

Menu měli šéfkuchaři obou restaurací vytvořeno velmi rychle. Dejvická 34 připravila jako předkrm toskánský chlebový salát Panzanella s buratou nebo Vitello tonnato s krémem z nakládaného tuňáka, na hlavní chod nachystala italská restaurace grilované jelení karé nebo štítníka s bramborem a strouhaným lanýžem a jako sladkou tečku hořký čokoládový krém s verbenou nebo heřmánkovou Panna cottu.

Long Story Short na předkrmu nabízelo speciální červenou řepu či netradiční ceviche s kimchi, hlavním chodem byly špecle s liškami a borůvkami nebo telecí váleček se zelím a brambory. Jako dezert si hosté vybírali mezi jahodami s tymiánem a mučenkou a mangem v kokosu.

Příprava důležitější než vaření

Tři hodiny před začátkem souboje se však zdálo, že největší problém nebude v nedostatečném čase na vaření, ale v přípravě dvou pop-up podniků. „Přijdou lidi na souboj nejlepších restaurací a budou si muset sami šroubovat židle. Poslední, co bych si přál je to, aby jedna z těch restaurací dneska vůbec neotevřela,“ glosoval situaci Zdeněk Pohlreich.

To se ovšem nestalo, a tak dvě dvacetičlenné skupiny hostů mohly obdivovat, jak si s interiérem obě soutěžící restaurace poradily. „Dejvická dokázala udělat útulnou atmosféru, zvolili tradiční židle, trochu dražší, možná na úkor některých dekorací,“ zaznělo. U Long Story Short oceňovali zákazníci volbu barev, za níž dávali „palec nahoru“.

Šetření vedlo k nepřipravenosti

Když došlo na samotné objednávání, ukázal se lehký nešvar olomouckého servisu, upovídaný číšník Ivan. Jeho debaty s hosty totiž zdržovaly kuchyň v momentě, kdy už potřebovala začít pracovat. Petr Heneš ovšem svému týmu stále věřil. Oplátkou se jeho podniku dostalo uznání za červenou řepu i ceviche ze pstruha.

Větší problém se ovšem ukázal u Dejvické 34. V rámci šetření financí z budgetu totiž restaurace vsadila na menší počet příborů, které chtěla vždy před servírováním dalšího chodu přemýt. To se ovšem nepodařilo hned po předkrmu a připravené jídlo tak stydlo, zatímco servis hostům přinášel příbory. To naštvalo i do té doby klidného Pohlreicha. „Podcenili přípravu nádobí, všechno může zvrátit dezert,“ shrnul situaci.

Opakující se nešvar 

Ani ten ovšem před podáváním neměli v Dejvické 34 připraven na sto procent, Panna cotta nebyla ztuhlá a Černý doufal, že servírování nedopadne katastrofou. Zopakoval se ovšem problém s příbory, a tak začínalo být jasno, kdo by se mohl stát vítězem klání.

Tým z Long Story Short vyhrál dravostí

Před jeho vyhlášením se ještě Pohlreich vyjádřil k oběma restauracím. „Tomáši, víš, že pro tebe a tvou kuchyni mám slabost od chvíle, kdy jsem tě poznal. Tvůj styl a pojetí italské kuchyně je přesně to, co já mám rád, děláš to skvěle, poctivě a bereš to smrtelně vážně,“ řekl majiteli Dejvické 34 oblíbený šéfkuchař.

Petru Henešovi oznámil, že jeho tým je pro něj vzdálený vesmír. „Každá příležitost se vám dívat pod ruce mě přesvědčila o tom, že do té finálové čtyřky docela určitě patříte. Váš zápal je neskutečný, vkládáte do toho srdce,“ pochválil Pohlreich olomoucké s tím, že rozhodla dravost, obrovské nasazení a velká kreativita. V dalším díle se o účast ve finále Pohlreichova souboje restaurací utkají zážitková Salabka, vietnamská Nhà hai hành a americký Dock House.