Nejlepší odrůdy špenátu pro balkon i zahradu: Špenát jahodový překvapí svými plody, malabarský načervenalými listy

Odrůda, se kterou nešlápnete vedle

Špenát je možné pěstovat v podstatě celou sezonu, jen musíte dbát na správnou volbu odrůdy.  Špenát nemá rád přímé slunce, prospívat bude na přistíněném stanovišti s dostatkem vláhy.

Velké teplo žene špenát rychleji do květu a tou dobou dochází i ke změně chuti a listy hořknou. Věnujte pozornost etiketám na semenech špenátu, ať zvolíte odrůdu pro aktuální období.

Je dokonce možné nechávat špenát přezimovat v záhonech. Pokud vyséváme v září a říjnu, můžeme se těšit na sklizeň zjara (např. odrůda Winterriesen). Špenát tak může být „pouhou“ předplodinou, ale dá se také sázet do záhonu v kombinaci s jinou zeleninou – s petrželí či mrkví, než ty vyrostou, budete mít špenát už snědený. 

Co může pokazit sklizeň špenátu

Špenát vyžaduje neustále vlhký substrát, protože kořeny má rozprostřené mělce a na sucho reaguje zpomalením růstu a také jde pak rychleji do květu. Odplevelujeme proto pravidelně a opatrně, aby špenát nemusel soupeřit o vláhu a abychom při tomto ošetření nepoškodili jeho mělké kořeny.

Špenát mohou potrápit plži či mšice, vyskytnout se může i plíseň špenátová. Tomuto problému se můžete vyhnout, pokud vsadíte na vyšlechtěné odolné odrůdy jako Harp (celoroční) či Sacramento, které je především pozdní odrůdou. Pro pěstování v nádobách a chuťově pro přímou konzumaci je vhodná odrůda Monores či Matador, pro tepelné zpracování pak např. Emilia. 

Tak trochu jiný špenát 

Narazit můžete také na méně známé odrůdy špenátu. Velmi zajímavou variantou je špenát jahodový, který je vhodný i pro pěstování v nádobách a je velmi dekorativní, byť, přísně vzato, nejde přímo o špenát, ale merlík hlavatý. Lze z něj konzumovat listy, stejně jako klasický špenát, ale i plody, které připomínají lesní jahody či maliny, stejně tak je lze zpracovávat. Toto sladké zobání ocení nejenom děti. 

Malabarský špenát (bazela) má podobu převislou, případně se bude šplhat i několik metrů po opoře jako liána. Ideálně se tedy hodí do závěsných nádob či k opoře. Bude prospívat na slunném stanovišti, chráněným před větrem. Semínka se vysévají do truhlíků ještě v průběhu dubna, předpěstované sazenice na venkovní stanoviště umístíme po půlce května. Sklízí se listy, ty mají zelenou až načervenalou barvu, postupně dorůstají. 
Pokud vás obavy z hořknutí odrazují od pěstování špenátu, tak i zde lze nalézt řešení v podobě novozélandského špenátu (čtyřboč). Ten je choulostivý na chladna, vyséváme tedy až v květnu, příp. si předpěstujeme sazenice a dáváme ven, až když počasí dovolí. Čtyřboč je plazivý, můžeme ho pěstovat i mezi rajčaty, brambory, jahodami a fazolemi, postará se o to, aby půda nevysychala. Sklízí se listy nebo mladé dužnaté výhonky.

Zdroje informací:
Časopis Naše krásná zahrada 2/2023
Kniha Zelenina na zahrádce, A. Dolejší
Bylinkyprovsechny.cz: Špenát, čtyřboč (novozélandský špenát) - účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití, pěstování, škůdci nemoci špenátu a čtyřboče
Sazenicka.cz: Netradiční zelenina: jak pěstovat malabarský špenát