Tereza Bebarová nabídla recept na rybízovou bublaninu s podmáslím a svěřila se, že práce s cukrářem Maršálkem je pro ni za odměnu

Terezo, veřejnost vás má poslední roky spojenu především s moderováním pořadů o pečení. Jak jste se k němu vlastně dostala? 

Zhruba před pěti lety mi zavolal kreativní producent České televize Petr Mühl a pozval mě na casting pro mě úplně neznámého pořadu - „Peče celá země“. Jelikož jsem v den castingu zjistila, že jsem podruhé těhotná, nepřikládala jsem kamerovkám žádný význam. A jak to tak bývá, když se člověk moc nesnaží, tak to většinou vyjde. Natáčela jsem pak s čtyřměsíční Sofinkou a byla to jízda.

Čekala jste, že by jeden pořad mohl odstartovat novou část Vaší kariéry?

Nečekala, ale tušila jsem, že se „Peče celá země“ bude líbit. Všichni jsme se během natáčení do projektu doslova zamilovali, a to je vždycky dobré znamení. Když se pak začaly vysílat první díly, diváci byli tak nadšení, že byl problém sehnat v obchodech mouku (smích). 

Peče celá země, Buchty po ránu, Čas na TE.BE., to jsou pořady, které Vás spojují s Josefem Maršálkem. Koho napadlo, že budete jako dvojice tak dobře fungovat?

Upřímně, na začátku to asi nenapadlo ani jednoho z nás, navíc když jsem ho hned první den natáčení „vyhodila“ ze šatny. Dali nám totiž jeho i moji vedle sebe a já tam potřebovala šoupnout maminku, aby mohla hlídat malou Sofii. On akorát vyšel ze svého nového budoáru a já ho hned ve dveřích požádala, aby slušně řečeno „vypadl“ (smích). Že se z toho v budoucnu vyvine tak intenzivní vztah, opravdu tehdy hádal málokdo.

Kromě kolegiálního vztahu evidentně vzniklo i přátelství, teď jste například společně dokončili knihu. O čem bude?

Jednu knihu jsme spolu vydali loni, je to kuchařka Čas na pečení a stal se z ní bestseller. Prodává se skvěle, za což jsme oba moc rádi. Je v ní padesát sladkých a slaných receptů, spousta tipů, rad a taky humoru. Peču z ní skoro pořád a její obrovská výhoda je, že recepty z ní zvládne úplně každý. A jak naznačujete, už můžu prozradit, že chystáme druhý díl, kde bude ještě víc receptů a k mé radosti i hodně zdravých dobrot, které u nás doma často děláme. Už teď tu knížku miluju! Knihu Čas na pečení můžete koupit ZDE.

Nepocítili jste už někdy ponorkovou nemoc?

S Josefem rádi říkáme, že to, co spolu děláme, je práce za odměnu. Zažili jsme na počátku náročná natáčení mého projektu „Čas na TE.BE.“, kdy jsme si všechno chystali sami a točili od rána do večera, ale i tehdy nás to spolu bavilo. A koukat takovému profíkovi jako je Josef pod ruce, vás neomrzí nikdy.

Máte po všech těch natáčeních ještě doma chuť péct?

Určitě, peču o to raději, jen to už tolik nekonzumuji (smích). V minulosti jsem pekla taky, ale velmi zřídka a bylo to i tím, že to člověk moc neuměl a nepodařený výsledek ho spíš odradil. Dnes už mám přeci jen něco za sebou, takže si troufnu i na složitější dezerty jako větrník, Sacher, Pavlovu, kremrole nebo dort Fraisier. To jsou mé oblíbené dezerty a daří se, takže udržet se, býval někdy docela problém. V současnosti už bych řekla, že jsem vůči cukru odolnější.

Zkoušíte si recepty, které jste s Josefem prezentovali televizním divákům?

To víte, že ano. Pořád. Jedu v tom stejně jako naši diváci, kteří nám chvíli po odvysílání posílají fotky dobrot, které s námi upekli. Peču i podle našich videí, které máme na kanálu Čas na TE.BE na YouTube. Tam je největší hit vánočka, beránek a makové buchty. V poslední době solidně boduje koláč s drobenkou a bublanina.

Co pečetě nejraději?

Už několik let udržuji při životě svůj kvásek jménem Evžen. Takže z něj pravidelně dělám kváskový žitný chleba, pak z nostalgie peču štrůdl mé babičky, ten máme v rodině všichni moc rádi a letos v létě jsem začala hodně péct clafoutis, což je vlastně taková odlehčená francouzská bublanina. Dělá se hlavně s třešněmi, nebo višněmi, ale můžete do ní dát prakticky cokoliv. Třeba jahody, maliny nebo i borůvky.

Jak jste na tom s vařením? Někteří lidé totiž dobře zvládají jen jednu „disciplínu“, tedy, když pečou, nevaří.

Vařím určitě hodně a ráda, doma milujeme ryby, zeleninu na plech, máme přísun domácích králíků, kuřat, kozích výrobků. Vůbec lokální zdroje surovin jsou v dnešní době báječná věc. To je luxus života na venkově. Pokud mi doma něco chybí, stačí zavolat sousedku před plot a mám pórek, papriku, nebo brambory rovnou ze skleníku, nebo ze záhonu.

Jakou kuchyni máte nejraději?

Záleží na ročním období. Teď v létě, jak už jsem říkala, jsou to lehká jídla. Takže zelenina na plech, ryba, případně dušené maso, salát. Nebo nějaké úplně primitivní italské těstoviny a zase čerstvý salát. A na všechno olivový olej, olivový olej a ještě jednou olivový olej. Dokážeme ho v létě spotřebovávat kanystry (smích). Naštěstí i v tomhle máme skvělé zdroje v Řecku, Chorvatsku a teď nově zkoušíme Španělsko. Vždy se jedná o malé výrobce, kteří dělají olej pro svou rodinu, a tak je většinou jistota, že jde o dobrou kvalitu.

Dáváte přednost večeři v restauraci nebo domácí stravě?

Máme obrovskou výhodu, že kousek od našeho domu máme hned dvě super hospody, do kterých se sjíždějí davy z celé Prahy a okolí. Je to italská Di Nuovo a česká klasika Zas a Znova. Tam chodíme moc rádi, protože vaří opravdu fantasticky. Poctivě, jednoduše, kvalitně. Tak jak to máme rádi. Ale vedle toho taky rádi vaříme sami, takže to střídáme.

Mají vaše dcery nějaký speciální jídelníček, nebo smí  všechno?

Obě mohou jíst cokoliv, ale spíš je musím brzdit, aby z nich za chvíli nebyly koule. Jak se totiž u nás pořád něco peče, vaří, ať už kvůli práci, nebo prostě, že mě to baví, tak holky rády jedí. No a přeci jenom dobrého pomálu, jak říkávala moje babička.

Chtějí od vás někdy herečtí kolegové recepty?

To víte, že ano. Přeci jenom už jich řada pochopila, že s Bebarkou jsou u zdroje. Takže pokud potřebují poradit s bábovkou, koláčem nebo třeba štrůdlem, vědí kam se obrátit. Navíc mám tu ohromnou výhodu, že když sama nevím, mohu se doptat těch nejpovolanějších…

Podělila byste se o nějaký jednoduchý recept i s našimi čtenáři?

Moc ráda. U nás doma frčí například bublanina s ovocem, nyní by se do ní perfektně hodil třeba rybíz.

Bublanina s rybízem podle Terezy Bebarové

Na výrobu nadýchané bublaniny budete potřebovat: 6 vajec, 300 g cukru krupice, 150 g másla, 400 g hladké mouky, 250 g podmáslí, 12 g prášku do pečiva, 1 bio citron kůra + šťáva, 2 g soli, 350 g červeného rybízu

Na drobenku si připravte: 120 g hladké mouky, 60 g másla, 60 g cukru krupice, 10 g rumu, 1 g soli

Jak na to?

• Troubu předehřejeme troubu na 170 stupňů, vymažeme plech olejem a vysypeme ho hladkou moukou.
• Máslo utřeme s cukrem do hladké pěny, přidáme nastrouhanou kůru z citronu
• Postupně přidáme vejce, podmáslí, mouku, prášek do pečiva a citronovou šťávu. 
• Směs vylijeme do vymazaného plechu a rozetřeme ji po celé ploše.
• Těsto poklademe rybízem a zasypeme drobenkou.
• Pečeme při 170 stupních 30-40 minut. Před dopečením zkouším špejlí. Pokud je suchá, je bublanina hotová.
• Necháme ji vychladnout a můžeme servírovat. 

Nahlédněte v naší fotogalerii do soukromí Terezy Bebarové i na natáčení pořadů, které moderuje:

Fotogalerie - Tereza Bebarová

Dalších 27 fotek

Ukázat 30 fotografií

Pokud máte na zahradě rybízu dost, udělejte si z něj podle našeho videoreceptu skvělý sirup: