Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Básník Goethe měl mlsný jazýček. Napsal oslavnou báseň na sardelový salát a miloval těstoviny s ricottou
Zdroj: Wikimedia Commons, Joseph Karl Stieler - Transferred from nds.wikipedia to Commons..org by G. Meiners 2005., Public Domain, a Freepik, azerbaijan_stockers/koláž Toprecepty.cz

Miloval život, ženy, dobré jídlo a víno. Johann Wolfgang von Goethe vydal bohaté svědectví o své době i jako labužník. Gurmánství měl doslova v genech. Dědeček z otcovy strany provozoval hostinec „Zum Weidenhof“, vyhlášený podnik ve Frankfurtu nad Mohanem.

Gurmánství měl v krvi

Dědeček z matčiny strany zase jako starosta a císařský rada vedl reprezentativní způsob života, ke kterému patřily i slavností hostiny. Goethe měl mlsný jazýček od dětství a během studií v Lipsku, jak popisoval v dopisech, si dopřával bažanty, koroptve, sluky či skřivany.

Rád si pochutnával také na salátu ze sardelek a dokonce na něj napsal báseň.

Svět je jako sardelový salát;

Chutná nám brzy, chutná nám pozdě.

Všude kolem jsou plátky citronu,

S rybičkami, klobáskami, a co víc.

V octu a oleji společně stékají,

Kapary, jak květiny přicházejí...

Pivo nemusel, vína vypil i tři lahve denně

Jídlo nezapíjel pivem, které se mu zdálo příliš hořké, ale vínem. Geniální básník miloval víno, a to především bílé nebo sekt. Říká se, že mu přišel na chuť právě v Lipsku během románku s hezkou dcerou hostinského Käthchen Schönkopfovou.

Pravda ale asi bude jiná. Již zmiňovaný dědeček a majitel hostince Friedrich Georg Goethe vlastnil dvě vinice a obchodoval s vínem. Podle dobových svědectví Johann Wolfgang Goethe pil víno jako vodu, někdy za den dokonce vypil i tři lahve. Byl velkým znalcem kvalitního vína a za kvalitu rád zaplatil.

Itálii si užíval všemi smysly

Není divu, že básníkova skoro dvouletá „italská“ cesta v letech 1786 až 1788 byla mj. ve znamení dobrého jídla a pití. „Rybí trh a spousta mořských plodů mi dělají radost, často tam chodím a pozoruji je. Hodně se tu jí chobotnice, už jsem ochutnal a chci další.“

V Itálii si Goethe také oblíbil těstoviny. Později si je nechával posílat z Drážďan, kde objevil výrobce takových, které uspokojily jeho náročné chutě.

Rigatoni s ricottou a tymiánem

Jedním z jeho oblíbených jídel byly rigatoni s jemnou ricottovou náplní. Rigatoni původně pocházejí z Říma, ale jsou také oblíbeným druhem těstovin v jižní Itálii a na Sicílii, v porovnání s penne jsou větší a nejsou seříznuté šikmo, ale rovně, proto se dají plnit.

Na oblíbené jídlo Johanna Wolfganga Goetheho budete potřebovat:

300 g rigatoni, 400 g ricotty, 5-6 snítek tymiánu, 100 g čerstvě nastrouhaného parmazánu, čerstvě mletou sůl a pepř, 1 vejce, 20 malých cherry rajčátek, 1 střední cibuli, lístky bazalky na ozdobu, 100 g olivového oleje, 50 g másla a 100 ml smetany.

  1. Smíchejte ricottu, nasekané lístky tymiánu a vejce, dochuťte trochou parmazánu, solí a pepřem.
  2. Rigatoni vařte ve velkém hrnci ve vroucí osolené vodě asi 5 minut, poté je sceďte na sítu a pomocí sáčku naplňte ricottovou směsí.
  3. Naplněné těstoviny dejte na máslem vymazaný plech. Smetanu smíchejte se zbylým parmazánem a nalijte na rigatoni.
  4. Na rajčatovou omáčku oloupejte cibuli, nakrájejte na jemné proužky a orestujte na olivovém oleji. Omyjte, nakrájejte a přidejte rajčata. Přikryjeme a na mírném plameni vše duste asi 10 minut.
  5. Poté přidejte lístky bazalky a restujte dalších 5 minut. Vše rozmixujte na kaši, sceďte přes síto a dochuťte solí a pepřem.
  6. Těsně předtím, než je rajčatová omáčka hotová, nechte rigatoni asi 10 minut gratinovat v troubě při teplotě 220 °C.
  7. Doprostřed velkých talířů vlijte rajčatovou omáčku a navrch položíte rigatoni. Ozdobte trochou bazalky.

Náš tip: Jestliže máte stejně jako slavný básník rádi těstoviny, vyzkoušejte je se sýrovou omáčkou podle našeho videoreceptu.

Zdroje informací:

staff.imsa.edu: Goethe, der Gourmet

deutschlandfunkkultur.de: Was Goethe und Schiller gern aßen

falstaff.com: Italienische reise: Goethes Kulinarik-Entdeckungen

Recepty k tomuto článku