Ostružinová povidla jsou krásně hustá, sladká i bez cukru, jen se musí delší dobu vařit. A při správném skladování vydrží několik let

Zdravé a chutné ostružiny

V srpnu již pomalu končí sezóna mnoha druhů ovoce našich zahrádek i lesů, pokud ale patříte k milovníkům ostružin, váš čas teprve nastává. Na tmavší příbuzné běžnějších malin si můžete vyrazit do lesa, ti šťastnější majitelé ostružiníků si je rovnou mohou natrhat na zahrádce. Šťavnaté ovoce vyniká nejen skvělou chutí, jsou i úžasnou zásobárnou vitaminů. Někteří lidé ovšem ostružinám moc nefandí s odůvodněním, že jsou moc kyselé.

Dostatečně dozrálé ostružiny ale rozhodně kyselé nejsou, naopak krásně sladké nebo sladkokyselé a příjemně aromatické. Předností ostružin navíc je, že oproti malinám je tak často nenapadá hmyz, navíc si jich můžete užívat poměrně dlouho, od srpna až do konce září. Jedinou nevýhodou je nutnost rychle je zpracovat, neboť brzy plesniví. Je proto lepší je uchovávat v lednici, i tam ale vydrží přibližně tři dny. 

Ostružiny nejen do koláčů

Na ostružinách si nejvíc pochutnáte, když je budete uzobávat jen tak z keříků, výborně se ale hodí i do různých koláčů, dortů, pohárů či jiných dezertů. Často se z nich připravují šťávy nebo vína, zavařují se ve formě marmelád, džemů (mnohdy se v tomto případě doplňují jablky), rosolů a dají se z nich udělat i vynikající povidla – pochoutka, která se plně vyrovná povidlům švestkovým. Pokud máte tedy ostružin na zahradě spoustu, rozhodně neváhejte a ostružinová povidla vyzkoušejte. 

Dlouhé vaření, dokonalý výsledek

Příprava povidel není, ač by se to mohlo na první pohled zdát, nijak těžká. Jen je prostě třeba si na ně vyhradit dostatek času. Na rozdíl od marmelád nebo džemů spočívá vaření povidel v dlouhém zahřívání ovoce, při němž se odpařuje voda a povidla zhoustnou. Díky tomu jsou i poměrně trvanlivá. Musí být ovšem dlouho vařená a pořádně tuhá, ta řídká mohou plesnivět nebo kvasit.

Pokud tedy dodržíte správný postup a správně je i uskladníte, vydrží vám i několik let. Do povidel navíc není nutné přidávat žádné želírovací přípravky a do těch tradičních ani cukr. V modernějších receptech, které nepočítají s celonočním vařením povidel v kotli na kamnech, se ovšem cukr již objevuje. Nakyslým ostružinám cukr jen prospěje, kromě toho působí jako konzervant, není však nutné ho dávat tolik jako třeba do marmelády.

Jak udělat ostružinová povidla? 

Na povidla je dobré zvolit hodně zralé, klidně až přezrálé ovoce. To je i sladší a o to méně budete potřebovat cukru. Pokud byste chtěli povidla trochu aromatičtější, můžete do nich přidat trochu skořice, hřebíčku nebo rumu, který i prodlouží jejich trvanlivost. A jak tedy na to? 

Budete potřebovat: přezrálé ostružiny a trochu cukru podle chuti. 

1. Přebrané, očištěné a propláchnuté a ostružiny nechte okapat v sítu a rozmačkejte je po částech v kastrolu. 
2. Pak je přiveďte k varu a vařte za stálého míchání tak dlouho, aby se odpařilo co nejvíc tekutiny. Objem by se měl zmenšit asi na čtvrtinu původního objemu. Ke konci varu pak povidla trochu přislaďte. Poté směs prolisujte, aby vám v povidlech nezůstala semínka. 
3. Ještě horká povidla nalijte do sklenic ovinutých vlhkou utěrkou nebo do kameninových nádob až po okraj a nechte bez zakrytí vychladnout, aby se na povrchu utvořil škraloup, který částečně chrání povidla před zplesnivěním. 
4. Vychladlá povidla můžete nakonec potřít slabým roztokem kyseliny benzoové (0,5 g na 1 dl vody), kyseliny sorbové (0,1 g na 1 dl vody) nebo klasického konzervačního přípravku, čímž se zvýší odolnost proti plesnivění. Sklenice uzavřete kovovými víčky, zakryjte celofánem nebo pergamenovým papírem a ovažte provázkem. Povidla uchovávejte v chladu a suchu. 

Náš tip: Chcete si raději počkat až na jablka? Jablečná povidla snadno zvládnete podle našeho video receptu.