Lékařka radí, co dělat při otravě houbami: Pomůže aktivní uhlí, v určitých případech ale jeďte hned do nemocnice, varuje

Nejlepší je sbírat známé houby

Vášeň pro houbaření je takovým českým specifikem. Snad nikde jinde ve světě nevyrážejí v době houbařské sezony lidé do lesů v takovém množství a s takovým nadšením a nepředhánějí se, kdo přijde domů s plnějším košíkem jako u nás.

Nejvíc se sbírají houby hřibovité s měkkou dužninou a rourkami pod kloboukem. U takových máte ve většině případů jistotu, že jsou jedlé. Znalci samozřejmě sbírají i houby s lupeny, mezi nimiž je sice hodně jedlých, ale velké množství z nich je i nejedlých.

Většina lidí sbírá obvykle notoricky známé houby, pokud je jich ale málo, což bylo třeba toto léto, mohou někteří podlehnout beznaději a pouštět se do neprobádaných vod.

Amatérský houbař, který houby poznává jen podle atlasu nebo aplikace v telefonu se však u méně známých druhů hub může snadno dopustit záměny. Jaké houby si houbaři nejčastěji pletou?

Pozor si dejte i na hřibovité houby

Ne všechny houby s tzv „houbičkou“ vespod, tedy s rourkami, jsou jedlé. Nejobávanější hřibovitou houbou, před níž byste měli být na pozoru, je hřib satan, který je velmi jedovatý hlavně při nedostatečné tepelné úpravě. Snadno jej můžete zaměnit za jiné podobné hřiby s červenými póry, jako je třeba hřib kovář, koloděj nebo kříšť. Satana však poznáte podle světlého nebo našedlého klobouku (ty zbylé jej mají hnědý).

Pokud by se vám přece jen podařilo satana zkonzumovat, otrava se projevuje velmi brzy úporným zvracením. To potvrzuje pro Toprecepty.cz i MUDr. Kateřina Kotíková, Ph.D., vedoucí lékařka Toxikologického informačního střediska VFN v Praze: „Otrava houbami se nejčastěji projeví zažívacími obtížemi – nevolností, zvracením, bolestí břicha, průjmem, většinou do 1-3 hodin po požití.“

Nebezpečná muchomůrka

Nejjedovatější českou houbou je však muchomůrka zelená, jíž se dokonce říká „kalich smrti“. U ní první projevy otravy většinou přicházejí později, jak říká MUDr. Kateřina Kotíková: „U otravy naší nejjedovatější houbou, muchomůrkou zelenou, se obvykle otrava projeví za 7–13 hodin úporným zvracením a průjmy, ale na dlouhou latenci mezi požitím a příznaky nelze 100 % spoléhat.“ 

U muchomůrky zelené je hlavně záludné to, že si ji můžete splést s holubinkou trávozelenou, která je jedlá (i když až po důkladné tepelné úpravě). Od muchomůrky ji poznáte tak, že nikdy nemá prsten ani pochvu naspodu třeně (neboli jak se říká - nohy).

„Jestliže máte podezření na otravu muchomůrkou zelenou, vyrazte do nemocnice vždy a vezměte s sebou zbytky hub, případně vzorek biologického materiálu – zvratky, stolici,“ dodává MUDr Kotíková. 

Opatrně při sběru masáků

Ještě častější však bývá záměna jedovaté muchomůrky tygrované s muchomůrkou růžovkou, která je rovněž známá jako masák a jde o velmi vyhledávanou a chutnou houbu.

Muchomůrka tygrovaná je rovněž smrtelně jedovatá a otrava může nastat i po pozření malého množství houby. Naštěstí ji od masáku odlišuje několik znaků. Obě houby sice mají prsten pod kloboukem. Růžovka ho má ale rýhovaný, zatímco muchomůrka tygrovaná hladký. Navíc má nohu zakončenou bílou obrubou. 

Co dělat při otravě houbami?

Jsou ovšem i další houby, které si můžete splést, třeba ryzec smrkový s ryzcem kravským nebo lišku obecnou s hlívou olivovou.  Ryzec kravský, který má na rozdíl od toho smrkového na okrajích chlupatý klobouk způsobuje silné průjmy a zvracení.

Naopak hlíva olivová vyvolává jen lehčí otravy, které obvykle samy odezní. Na rozdíl od lišky nevyrůstá ze země, ale roste v trsech na kmenech a pařezech. 

Pokud by se vám i přes veškerou opatrnost stalo, že byste snědli nejedlou houbu a dostavily se trávicí problémy, snadno si můžete pomoci i doma. „Obecně platí, že v případě otrav houbami je prospěšné podat aktivní uhlí (nesprávně živočišné nebo černé uhlí), které může ještě v zažívacím traktu navázat toxiny houby, tak aby se nevstřebaly do krevního oběhu. Další možností je vyvolovat si zvracení, pokud si uvědomíte svůj omyl včas. Při otravě muchomůrkou zelenou ovšem samotné aktivní uhlí nestačí. Lékařskou pomoc je potřeba vyhledat i v případě, kdy hrozí dehydratace při opakovaném zvracení a úporném průjmu,“ radí pro Toprecepty.cz MUDr. Kateřina Kotíková.