Co upéct na Dušičky? Vynikající kynuté „dušičky“ a kosti sypané mákem báječně chutnají s medem nebo marmeládou

Místo dýní pečivo

V současnosti skoro každou domácnost zdobí strašáci vyřezaní z dýní, pečeme dýňové koláče a pochutnáváme si na různých strašidelných pochutinách, ale na naše zvyky občas zapomínáme. První dva listopadové dny (tedy svátek Všech svatých a Památka zesnulých) u nás již od dávných dob patřily vzpomínkám na zemřelé.

Dodnes se dochovala jen tradice chození na hřbitov a zapalování svíček, v minulosti se s těmito svátky pojilo mnohem víc zvyků a dokonce k nim patřily i speciální pokrmy v podobě pečiva. 

Vzpomínka na zemřelé

Tradice těchto svátků sahá do dávných dob. Již staří Keltové věřili, že se v tyto pochmurné podzimní dny vrací duše zemřelých domů. Pro pozůstalé to pak byla příležitost zavzpomínat na své blízké, později se začaly pořádat průvody na hřbitovy, kde lidé zapalovali svíčky za spásu jejich duší a zdobili hroby květinami a věnci.

Kromě toho si lidé chtěli zemřelé naklonit různými oběťmi, proto jim nechávali zbytky od večeře na stole a jídlo se také nosilo na hroby. Lidé totiž věřili, že těmito dary pomohou vykoupit duše z očistce, a snažili se je také uplatit, aby mrtví zůstali tam, kde je jich místo.  

Tradiční dušičkové pečivo

U nás se při příležitosti těchto svátků peklo speciální pečivo buď z chlebového těsta z žitné mouky nebo bílého rohlíkového těsta z pšeničné mouky. Pečivo mělo mnoho podob – od různých bochánků, pletýnek, pramenů ve tvaru písmena S, věnečků a rohlíků až po tvary připomínající kosti. Právě proto se mu říkalo „kosti“ a nebo také „dušičky“.

Rohlíky pro koledníky

Toto pečivo se pak dávalo i koledníkům, hlavně dětem, které na svátek Všech svatých chodily tzv. „po rohlíkách“, jak se této koledě říkalo. Odtud se také vyvinul pozdrav „Navšesvatýrohlíky“, jímž se o pečivo koledovalo. Kromě toho se dušičky a kosti dávaly i žebrákům u kostelů a pocestným nebo příbuzným a sousedům při úmrtí člena rodiny.

Na některých místech se v tyto svátky podávaly i jako poslední chod oběda. Pečivo mívalo různé velikosti, obvykle ale bylo zvykem dělat je velké, aby každý koledník dostal jen jeden kousek. Lidé totiž věřili, že čím více dětí obdarují, tím bude v následujícím roce větší úroda. 

Recept na kynuté dušičky a kosti

Dušičky a kosti mohly být ze sladkého i slaného těsta. Někde se pekly i s náplní, třeba povidlovou, makovou nebo tvarohovou, dávalo se do nich i sušené ovoce. Obvykle šlo o pečivo kynuté, mohlo však být i z křehkého těsta. Pokud se rádi držíte starých tradic, můžete si připravit ty kynuté podle následujícího receptu. Jak na to? 

Budete potřebovat: 190-200 g vody, 1 vejce, 60 g cukru, 70 g změklého sádla, 1 špetku soli, 300 g hladké mouky, 200 g polohrubé mouky, 15-17 g čerstvého droždí, strouhanou citronovou kůru, vejce na potření a celý mák na posypání. 

1. Plech vyložte pečicím papírem. Připravte si kvásek. Ve vlažné vodě rozmíchejte lžíci cukru, rozdrobené droždí a 2-3 lžíce mouky a nechte asi 20 minut kynout. K vykynutému kvásku přidejte zbytek surovin a uhněťte těsto. Zakryjte je a nechte 30-45 minut vykynout.
2. Vykynuté těsto propracujte, rozdělte na 16 dílků, z každého udělejte bulku a nechte 5 minut odpočívat. Poté z bulek vytvarujte „dušičky“ a kosti, případně vytvořte rohlíky, které můžete naplnit některou ze sladkých náplní, třeba povidlovou.
3. Pečivo přendejte na připravený plech a nechte cca 30-45 minut dokynout. Potřete je rozšlehaným vejcem a případně ještě posypejte mákem. Pečte ve vyhřáté troubě při teplotě 200-220 °C cca 15-18 minut dozlatova. Hotové jen lehce nasládlé pečivo můžete podávat s marmeládou nebo medem. 

Náš tip: Při přípravě kostí a dušiček můžete postupovat i podle našeho video receptu.