Popeyes v Praze: Hodinová fronta, hádky a předbíhání kvůli smaženému kuřeti. Zjišťovali jsme na místě, jestli to stojí za to

Viděla jsem to na Instagramu 

Do fronty mezi ostatní hladovce jsme se v pondělí 6. listopadu zařadili přibližně čtvrt hodinky před třetí hodinou odpoledne. Návštěvu jsme naplánovali záměrně několik dní po otevření, které proběhlo 3. listopadu, a také trochu později po obědě, abychom nemuseli čekat...

Desítky lidí před vchodem ale dávaly tušit, že to bude na dlouho. „Jsme tady zhruba dvacet pět minut,“ svěřil se pro Toprecepty.cz asi 17letý Michal, student pražského gymnázia. Studentů, respektive mladých mezi 15-20 lety, byla mezi čekajícími naprostá převaha. Ovšem v odhadu času se Michal mýlil. 

Vystáli jsme před Popeyes přesně 75 minut. Náš záměr byl jasný: udělat z místa reportáž. Proč tam ale čekali další? „Viděla jsem to na Instagramu, takže chci hned ochutnat,“ reagovala na náš dotaz asi 18letá Veronika, která přijela dokonce až z Berouna. 

Dlouhé minuty přerušil v jednu chvíli spolujezdec z luxusního auta, které zastavilo „na blikačkách“ hned u chodníku. „Nejezte to, dělají to na přesmaženým oleji,“ volal z auta dlouhovlasý mladík. „Tak děkujeme za upozornění,“ odpovídala mu slečna z fronty, aniž by ji to jakkoliv ovlivnilo. Zkrátka, být mezi prvními, kdo zkusí jižanské kuře, to je teď v Praze mezi teenagery asi nepsaná povinnost. 

Nervy u vchodu 

Musíme po pravdě říct, že nebýt reportáže, přes hodinu bychom před fast foodem určitě nemarnili čas. Z postávání a pomalého popocházení po dlažbě pak už bolí nohy i záda, nehledě na to, že byla venku docela zima. 

Možná i proto mnozí ztráceli nervy. Třeba jako mladá slečna, před kterou se těsně před vstupem postavil bezdomovec a s argumentem, že on tam na lavičce poblíž čeká už osm hodin, se cpal dovnitř. Docela ostrou hádku ukončil sekuriťák, když dotyčného, i přes hlasité protesty dalších čekajících, do podniku pustil. Zřejmě to bylo lepší řešení, než kdyby se tam zákazníci začali kvůli kuřeti rvát. 

Každopádně ale dlouhé minuty čekání na náladě nikomu nepřidají. Zato pořádně vyhládnete! 

Jak to uvnitř funguje 

Samoobslužné kiosky, dominantní oranžová a moderní svěží design, tak to vypadá v podniku Popeyes, který nápadně připomíná americký styl. Objednávání díky samoobslužnému sytému „tabletů“ trvá chvilku, kiosky jsou na ovládání velmi intuitivní a každý, kdo má chytrý telefon, si s nimi poradí.

Kdyby ne, je tady ještě pořád možnost objednat si jídlo postaru přímo u pultu. To ostatně musíte udělat i tehdy, když si chcete dát třeba vodu, a nehodláte platit za celé menu, jehož součástí je bezedný kelímek, známý dobře z KFC.

Co nám právě v nabídce digitálního kiosku chybělo, to je menu nápojů. Zvolit si můžete pouze zmrzlinové shaky nebo domácí limonádu. Nabídka nápojů v Popeyes je ale mnohem větší (cola, kafe, voda, džus...), jen kvůli ní musíte až k pultu. 

Objednali jsme si clasic signature chicken, chicken sandwich a chicken sandwich de luxe, dále supreme fries, Popeyes biscuit, coleslaw, kokosový shake a Yuzu shake. Plus všechny omáčky. Zaplatili jsme kartou a klasicky čekali podle čísla objednávky, až nás vyvolají. 

Během „čekačky“ si můžete vlevo od pultu umýt ruce a pak si případně najít volné místo u stolu. S tím včera nebyl vůbec problém. Překvapivě k venkovním frontám bylo u stolů uvnitř poloprázdno. Ale restaurace má dvě patra a do spodního jsme nešli.

Šťavnaté kuře a tak trochu jiné hranolky 

Každý, kdo zavítá do tohoto podniku, sem jde kvůli kuřeti. A musíme uznat, že to je naprosto vynikající. Kuřecí sendvič za 119 Kč nabízí velkou porci smaženého kuřecího masa v housce, doplněného o plátky kvašených okurek a majonézu. Zdánlivě jednoduché složení, ale funguje. Houska je nadýchaná, barvou trochu do žluta, a kuře velmi šťavnaté. Koření na kuřeti je nevýrazné, ale ničemu to nevadí. 

Sendvič de luxe obsahuje totéž, jen je v něm více zeleniny a sýr. Ale obecně zde nečekejte žádné vegetariánské hody. Zelenina je v tomto podniku spíš jen na okrasu. Salát v nabídce najdete jeden, a to coleslaw s výraným podílem červeného zelí. Chutná díky odlišnému složení trošku jinak, ale je svěží a ke kuřeti se hodí. 

Sázkou do loterie jsou hranolky. Ať si vyberete kterékoliv, všechny jsou ochucené kořením. A to je ta loterie. Buď vám to zachutná, nebo ne. My bychom asi spíš uvítali možnost volby - hranolky s kořením, nebo bez něj. 

Co se týká shaků, tak určitě vede yuzu shake s příchutí citrusu a křupavými sušenkami. Jak podotkla zákaznice sedící u stolu vedle nás, je to sice jen povolená zmrzlina, ale chutná výborně. My v tomto šejku oceňujeme, že sušenky parádně křupou, i když se zmrzlina skutečně už úplně rozteče. 

Místní specialitou je i Popeyes biscuit, jakási americká nadýchaná máslová sušenka. Voní dobře, uvnitř je měkká, zvenku křupavá, ale téměř bez chuti. Podává se tradičně s medem, tak pokud jste odvážní, můžete ji v této kombinaci přikusovat ke smaženému kuřeti. 

Mimochodem, smažené kuře je jediné, které tady dostanete. Grilovaná verze v nabídce není, a to ani ve wrapech. Zato milovníci křupavých obalů si zde užijí na maximum. Kousky kuřete se totiž nejdříve 20x obalí v mouce, poté se namáčejí do těstíčka, pak jdou znova do mouky, a až pak se smaží. Možná je to právě obal, který činí kuře uvnitř tak neskutečně šťavnatým.

Ačkoliv, kdo ví, zda nebylo naše vnímání jen ovlivněno hladem. Kdo si vystojí tu dlouhatánskou frontu, slupnul by pak možná s chutí i slisované piliny. A to nám sekuriťák u vchodu říkal, že takový nával je tam denně od rána do noci.

My máme jasno, příští návštěva Popeyes bude určitě až potom, co to šílenství opadne. 

Vám, kteří to ale nemůžete vydržet, nabízíme zatím naši fotoreportáž. Uvidíte, jak to vypadá uvnitř, jaké je jídlo i kolik stojí. 

Fotogalerie - Popeyes

Dalších 29 fotek

Ukázat 32 fotografií

A pokud jste dostali na kuře chuť, můžete si je udělat zase trošku jinak, podle našeho video receptu.