Masopust 2024: Kdy letos nastává čas jitrnic, koblih a pestrobarevných masek? Náš přehled provede celým obdobím
5. 1. 2024 Historie a zajímavosti
Patříte-li k milovníkům zabijačkových dobrot, určitě se na masopust každý rok těšíte. Tradice s ním spojené jsou příjemným zpestřením zimy, kdy je jinak nouze o akce. To největší veselí začíná sice až na jeho konci, masopustní období startuje ale už teď. Víte, co vše k němu patří?
Jak vznikl masopust - stručná historie
Masopust je poměrně dlouhé období hodování a oslav, jehož tradice sahá u nás až do 13. století. Původ má však zřejmě ve starověkých oslavách tzv. bakchanáliích, které se konaly na počest boha vína a zemědělství Dionýsa.
Počátky masopustu souvisejí i s předkřesťanskými oslavami slunovratu. Masopustní obyčeje totiž směřovaly k tomu zkrátit zimu, přivolat slunce a zajistit do budoucna lepší úrodu a plodnost.
U nás k němu patří hlavně průvody maškar, což český masopust spojuje se zahraničními karnevaly, které se konají ve stejném období. Ostatně i název má stejný původ – při maso-pustu – upouštíme od konzumace masa, v zahraničí se zase na konci karnevalového období masu (carne) dává vale - odtud tedy slovo karneval.
Mohlo by vás zajímat
Kdy začíná a končí masopust
Ačkoli hlavní oslavy nastávají až na konci masopustu, masopustní období je ve skutečnosti mnohem delší. Začíná totiž již po Třech králích (tedy 6. ledna) a končí na Popeleční středu, která letos připadá na svátek svatého Valentýna, tedy na 14. února.
Po ní pak následuje čtyřicetidenní období půstu, které končí až na Velikonoce na Velký pátek, respektive na Bílou sobotu. Ta letos vychází na 30. března.
Oslavy masopustu: akce v celé zemi
První průvody a masopustní akce letos začínají již 20. ledna například pražským Letenským masopustem a pokračují až do 18. února, tedy až do doby půstu (v tento den končí třeba rovněž vyhlášený Českokrumlovský masopust).
Většina masopustních akcí se bude konat o víkendu 10. a 11. 2. 2024, ale třeba ve skanzenu na Veselém kopci proběhne také dříve, a to již 27. 1. 2024, ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm pak 3. 2. 2024.
Vrchol oslav masopustu
Za starých časů ale opravdové masopustní oslavy probíhaly poslední tři dny masopustního období, tedy v neděli, pondělí a v úterý před Popeleční středou. Letos tyto tři dny vychází na neděli 11. 2. 2024 - úterý 13. 2. 2024.
Tyto dny se nazývají Taneční neděle a Masopustní nebo-li Maškarní úterý. Jim ještě předchází Tučný čtvrtek (ten bude letos 8. 2. 2024), což je den, který byl měl být věnovaný tomu největšímu hodování – lidé by se během tohoto dne měli pořádně nacpat tučných a nezdravých věcí, aby vydrželi dlouhý půst.
Právě tyto poslední dny jsou tím pravým masopustem, kterému se někde říká rovněž fašank, ostatky, voračky či končiny.
Kdy chodily masky?
V minulosti byl konec masopustu spojený s nezávazným veselím – tancovačkami, bály, vesnickými zábavami, chodilo se k muzice a v úterý (to letos vychází na 13. 2. 2024) pak domy hlavně na venkově obcházely průvody maškar doprovázené muzikanty.
Masky v průvodu byly přesně dané a každá měla svou funkci. Nikdy v něm nesměl chybět medvěd (ten byl jednou z nejdůležitějších masek, neboť byl symbolem plodnosti) s medvědářem, kobyla, Žid, nevěsta, tanečnice, cikánka, kominíci a čerti.
Zabijačky, koblihy a koláče
Masopust byl od nepaměti spojen i se zabijačkami. Mělo to i svou logiku, neboť maso a další pochutiny ze zabitého čuníka v zimním období déle vydržely. Jedly se tak hlavně jitrnice, jelita, klobásy a tlačenky, největšími zabijačkovými specialitami byly i polévka prdelačka, ovar, mozeček nebo zabijačkový guláš.
Ty patří k masopustu dodnes, na některé pochutiny se ovšem trochu pozapomnělo, třeba hustou polévka gerštl neboli vývar zahuštěný kroupami, který se v minulosti vařil o masopustní neděli.
Jako výslužka pro maškary se pekly také koláče a buchty, k masopustu však patřily a dodnes patří hlavně smažené moučníky. Po zabijačce totiž zbyla spousta sádla a na něm se pak smažily koblihy nebo boží milosti.
Všechny tyto dobroty pak bylo nutné pořádně zapít nejlépe pivem, kořalkou nebo rosolkou, což byl likér ze speciální květiny rosnatky, který dnes známe snad jen z děl klasiků 19. století.
Rosolku už dnes sice neochutnáme, další masopustní speciality si ale můžeme připravit. Času na to máme dostatek, vždyť masopust teprve začíná.
Náš tip: Pokud jste už teď dostali chuť na koblihy, můžete si je osmažit podle našeho video receptu.
Témata
Masopust
Masopust, který se lidově označuje jako ostatky, fašank, moravsky voračky, voráčí, končiny či obecně karneval, je svátek mezi Vánocemi a postní dobou. Masopust začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí na Popeleční středu, jejíž datum se odvíjí podle termínu Velikonoc. Během masopustu probíhají zabijačky.
S tématem Masopust souvisí:
Smažené vdolky | masopustní koblihy | masopustní šišky | jitrnice
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Související obsah
Historie pražských hospod: K Flekům chodili Tyl i Neruda, pivo se tu točí už od patnáctého století
Seriál Zločiny Velké Prahy zavádí trojici… Číst více
Den světlého ležáku
Světlý ležák je nejvíce konzumovaným a nejlépe komerčně dostupným druhem piva na světě. Vyrábí se spodním kvašením v otevřené kvasné kádi při nízkých… Číst více
Utopenci: Poradíme, jak si tuto hospodskou klasiku připravit doma
Utopenci jsou oblíbenou restaurační chuťovkou studené kuchyně, která se podává k pivu. Jedná se o špekáčky s cibulí ve sladkokyselém nálevu. V… Číst více
Ovar s křenem je venkovská klasika. Poradíme s jeho přípravou krok za krokem
Jaké maso je potřeba na ovar? Nejčastěji se používá vepřové koleno, hlava, jazyk, plec a lalok. Uvařené maso obereme, přidáme nastrouhaný křen nebo… Číst více
Zapálená vlastenka, až poté kuchařka. Magdalena Rettigová psala i červenou knihovnu
Kterou kuchařku známe všichni? No přece tu od… Číst více
Vaříme s nejmenšími: Zkuste skvělého mořského vlka jako v MasterChef Junior!
I děti umí kouzlit v kuchyni! A pořad MasterChef… Číst více
K Pinkasům na jedno chodívali i Voskovec s Werichem. Co si tam dáte dnes?
Pražské hospody v dobách své největší slávy… Číst více
Pivnice U zlatého tygra byla druhým domovem Bohumila Hrabala, hostila i Havla s Clintonem
Když se vydáte na procházku do samotného srdce… Číst více
Luxusní opilé dobroty: Jak vařit s vínem a pozvednout tak obyčejná jídla do kulinárního nebe?
Víno není jen lahodný nápoj, ale také skvělá… Číst více
Přepuštěné máslo je čím dál víc populárnější. Říká vám ale něco staročeská surovina šmolc?
To, co si dnes spojujeme hlavně s různými… Číst více
Přečtěte si Zobrazit více
Masopust končí, je tu Popeleční středa a s ní čas půstu. Co bychom měli jíst a pít během následujících týdnů? Třeba staročeskou pučálku
Retro vaření s Kristinou: Masopustní vdolky z trouby. Zkuste je podle staročeského receptu!
Jak na slovenské masopustní šišky: Chuť vylepšují rozinky naložené v rumu, o vůni se postará obalení ve skořicovém cukru
Náhodný recept Zobrazit více
Nejnovější recepty Více
Křenový dip
Přidáno před 8 hodinami
Domácí skořicové vafle
Přidáno před 10 hodinami
Krůtí prsa na sušených hříbkách s italskými těstovinami
Přidáno před 10 hodinami
Banánovo-jablečné dortíky s jogurtovým krémem
Přidáno před 12 hodinami
Dip z kečupu a majonézy
Přidáno před 12 hodinami
Karbanátky z vepřové plece
Přidáno 1. 6. 2024 19:06
Přečtěte si Zobrazit více
Historie na talíři: Nespravedlivé rozdělení potravin ve starém Římě. Muži mívali pestřejší stravu než ženy, dopřávali si i kachny a ryby
Desatero na téma masopust: Karnevalová oslava je plná zabijačkových specialit i koblih
Desatero rad na téma zabíjačka aneb vše, co potřebujete vědět o této tradici