Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Poslední večeře Krista: Co skutečně jedl Ježíš večer před tím, než byl ukřižován? Placky z nekvašeného těsta a speciální moučník
Zdroj: Wikimedia Commons, Leonardo da Vinci - Own work Taken on 28 July 2016 Da Vinci, Public Domain

Extravagantní ztvárnění biblického námětu tzv. poslední večeře páně během zahajovacího ceremoniálu Olympijských her v Paříži popudilo především katolickou církev. Co ale skutečně víme o poslední večeři Ježíše Krista před ukřižováním, jak ji ukazuje slavný obraz Leonarda da Vinciho?

Pár faktů o Ježíšovi

Ačkoli s rokem jeho narození se spojuje začátek našeho letopočtu, Ježíš Nazaretský se podle historiků narodil zřejmě asi 5 let před naším letopočtem. A v době jeho smrti mu tedy zřejmě nebylo 33 let, ale o něco víc.

Židovský pocestný kazatel a zakladatel křesťanství Ježíš Kristus si brzy kolem sebe vytvořil skupinu svých příznivců. To mohlo být trnem v oku představitelům dalších názorových proudů antického judaismu (farizejů a saducejů). Popudil si proti sobě také tehdejší finančníky (penězoměnce), protože se mu nelíbilo, že si za své sídlo zvolili Jeruzalémský chrám.

Slavil důležitý svátek

To vše bylo důvodem k jeho zatčení a následnému ukřižování. Podle historiků Ježíš zemřel buď 7. dubna 30 nebo 3. dubna 33.

Poslední večeře Ježíše Krista je popsána v Novém zákoně, konkrétně v evangeliích Matouše, Marka a Lukáše. Ježíš se v předvečer své smrti sešel v Jeruzalémě se svými učedníky, aby společně oslavili židovský svátek Pesach (jeden z nejdůležitějších židovských svátků, který připomíná vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví). 

Nekvašený chleba

Během pesachové večeře se dodnes podávají speciální jídla. Ta měl k večeři také Ježíš Kristus. Rozhodně nechyběl nekvašený chléb. Jde plochý chleba (či spíš placku z chlebového těsta), do jehož těsta se nepřidává kvásek. Židům to připomíná, že jejich předkové při odchodu z Egypta nestačili chléb připravit obvyklým způsobem, protože spěchali.

Jehněčí maso na kosti je zase připomínkou obětního beránka. 

Hořká chuť bylin připomínala otroctví

Součástí večeře byla také čerstvá zelenina, ředkvičky, kousky celeru a petržele. Servírovaly se tzv. hořké byliny, které symbolizovaly hořkost otroctví, tedy některé druhy listových salátů či křen. Jídlo se zapíjelo vínem.

Za moučník lze považovat tzv. charoset (někdy se uvádí haroset). Směs nastrouhaných jablek, sekaných oříšků, mandlí a červeného vína, ochucená zázvorem a skořicí, se vzhledem podobala blátu, ze kterého izraelští otroci museli vyrábět cihly pro egyptského faraona.

Poslední procházka

Po večeři se Ježíš vydal na procházku do Getsemanské zahrady, která se nachází na úpatí Olivetské hory. Právě tam ho zradil jeden z učedníků, Jidáš Iškariotský. Ten zařídil Ježíšovo zatčení.

Ježíš byl bičován a donucen donést si kříž na místo popravy, pahorek za Jeruzalémem zvaný Golgota. Tam byl přibit na kříž a tam také po několika hodinách utrpení zemřel. 

Zdroje informací:
bbc.co.uk: The Last Supper (Matthew 26:17-30)
christchurchmemphis.org: What Was The Last Supper?
wikipedia. org: Ježíš Kristus
farnost-brevnov.cz: Sederová večeře
biblickedilo.cz: Poslední večeře

Témata

Recepty k tomuto článku