Antonín Dvořák miloval českou kuchyni, musel mít řízek a pivo, najednou údajně snědl i 30 švestkových knedlíků

Lásku k dobrému jídlu a pití měl v genech

Syn řezníka a hospodského měl dobrý vztah k jídlu a pití už v genech. Antonín Dvořák (1841–1904) se narodil v Nelahozevsi jako první z celkem devíti sourozenců. Chlapcův mimořádný hudební talent rozpoznal Antonín Liehmann, jeho učitel ve Zlonicích u Kladna, kde Dvořákův otec později provozoval hospodu

V šestnácti letech odešel Antonín Dvořák studovat varhanickou školu do Prahy. Hra na violu v Prozatímním divadle mu nepřinášela dostatek peněz, proto ještě dával soukromé lekce hry na klavír. Svou žačku, o 13 let mladší Annu Čermákovou, si roku 1873 vzal za ženu.

První láska sbírala recepty

Dvořákovou první láskou ale byla dcera jeho učitele ze Zlonic Terezie Liehmannová, které říkali Terinka. Budoucímu hudebnímu skladateli tehdy bylo 15. O necelý rok starší dívka kromě hudebního nadání také ráda vařila a dokonce i sbírala recepty.

Cesty Terinky a Antonína Dvořáka se rozdělily, když mladík odjel studovat do Prahy. Terinčina rukopisná kuchařská kniha s 344 recepty na 189 stranách je však tak zajímavá, že se později stala jedním z exponátů Muzea Antonína Dvořáka.

Mezi Terinčinými recepty jsou například preclíky k pivu, které Dvořákovi údajně upekla, a různé dorty, koláče či mandlové pečivo. Nechybí ani recepty na kachnu na divoko, guláš, vepřovou pečeni či paštiku z husích jater.

Milovník dobrého jídla

Na zakulacené postavě slavného hudebního skladatele bylo vidět, že si potrpí na dobré jídlo. A o to se mu starala manželka Anna. Měl rád telecí řízky, pochutnal si na hovězím mase v šafránové omáčce. Nejraději ale měl švestkové knedlíky, těch klidně snědl i 30 na posezení. 

V době, kdy se živil jako viloncelista v orchetru Prozatímního divadla, chodil po představení na bramboračku do hostince U Zpěváčků v ulici Na Struze.

Často zval k sobě domů na oběd slavné kolegy, například Johannese Brahmse či Leoše Janáčka, pozvání dostal i Petr Čajkovský, který si pak do deníku zapsal: „Oběd u Dvořáka. Jeho žena je prostá, sympatická žena a výborná hospodyně.“

V Anglii mu moc nechutnalo

Roku 1884 byl Dvořák pozván do Londýna, aby tam dirigoval své dílo Stabat Mater a měl velký úspěch. Ovšem trochu rozladěný byl Dvořák z anglické kuchyně, chyběla mu totiž hovězí polévka.

A své rozhořčení vyjádřil hudební terminologií: „To máte tak, jakoby v orchestru hrály jen flétny, pikoly, klarinety a žádné basy; dobrá hovězí polévka je grunt, jako basa v orchestru; a tu jsem v Anglii nemohl nikde dostat.“

V Americe mu chybělo pivo ve vlaku

Antonín Dvořák se dočkal světové slávy, tři roky byl ředitelem newyorské konzervatoře. Hudební skladatel však i tam zůstal věrný českým jídlům.

Našel restauraci, kde se podávala částečně česká kuchyně. Jak napsal příteli Josefu Hlávkovi: „...polívka, maso pokaždé jiné, krocani, drůbež, moučná jídla, někdy i knedlíky a lívance (ale trochu jiné), kompot, sýr, káva, víno a pivo.“

Když se Dvořák během prázdnin vydal vlakem na americký venkov, byl velice rozhořčen, že během cesty byl zákaz pití alkoholu, tedy i piva. „Ti Amerikáni jsou divní lidé..., si ten pivní zákon na sebe udělali. To je u nás ovšem lepší,“ shrnul americkou zkušenost.

Antonín Dvořák zemřel ve dvaašedesáti letech na cévní mozkovou příhodu. Možná k ní trochu i přispěl skladatelův životní styl. Kromě dobrého jídla si totiž také neodpustil dýmku, cigarety a doutníky.

Náš tip: Kynuté borůvkové knedlíky podle našeho video receptu jsou přesně tak nadýchané a lehoučké, jak měl rád geniální skladatel.

Zdroje informací:

nm.cz: Hříšné radosti Antonína Dvořáka

ct24.ceskatelevize.cz: Karban, pivo, řízky. Antonín Dvořák byl také jenom člověk

cesky.radio.cz: Antonín Dvořák, přátelé a blízcí

muzeum3000.nm.cz: Antonínu Dvořákovi vařila i Terinka Liehmannová. Recepty z její kuchařky