Masopustní zvyky a pověry: Hojnost jídla přináší štěstí, vepřové dodá sílu a koblihy jsou symbolem blahobytu

Co je masopust

Masopust je období plné radosti, hodování, barevných průvodů, hudby a oslav. Tento tradiční svátek, který se v českých zemích slaví od nepaměti, představuje nejen symbol veselí, ale také přípravu na postní období před Velikonocemi. Jde sice o tradiční český svátek, v obměněných podobách se ale slaví i v některých dalších slovanských zemích.

Masopustní období začíná po svátcích Tří králů (6. ledna) a končí v úterý o půlnoci před Škaredou středou (Popeleční, Černá nebo Bláznivá středa), pak nastává čtyřicetidenní období půstu.

Vrcholem masopustu bývá poslední víkend před Popeleční středou, který je spojen s velkými oslavami, karnevalovými průvody a hostinami. 

Masopustní zvyky a pověry mají hluboké kořeny v lidové kultuře a přinášejí zajímavý pohled na život našich předků. Jídlo během masopustu mělo především symbolický význam. Tučná jídla, sladkosti a maso představovaly nejen oslavu hojnosti, ale také příležitost sdílet bohatství s ostatními. Jedlo se a hodovalo společně, aby se posílily vztahy a zajistila soudržnost. Jaké zvyky spojené s jídlem se dodržují během masopustu?

Masopustní hostiny

Ve vesnicích i městech se pořádaly velké hostiny, kde se podávaly vydatné pokrmy. Cílem bylo dobře se najíst před obdobím půstu. Všechno jídlo symbolizovalo hojnost a připravenost na náročnější časy. 

Je zajímavé, že na Popeleční středu ještě bylo povoleno dopoledne jíst třeba tučnější rohlíky s mlékem nebo pít alkohol, ale oběd už byl postní. Za tradiční jídlo se pak v tento den považovala čočka s vajíčkem nebo pečené brambory.

Zabijačky a vepřové hody

Zabijačka byla hlavním prvkem masopustních oslav, při které se zpracovávalo vepřové maso. Typickými pokrmy byly:

• Jitrnice a jelita – symbolizují hojnost a pohostinnost. Z kroupového jelítka si můžeme přichystat například polévku zvanou prdelačka.
• Vepřové maso – jeho konzumace měla lidem dodat sílu na nadcházející půst, připravit si můžeme třeba vynikající vepřové koleno.
• Škvarky a sádlo – byly běžnou součástí hostiny, protože se dlouho uchovávaly a sloužily jako zásoba. Ze škvarků se dá přichystat různé pečivo, jako jsou škvarkové pagáčky.

Sladké pečivo

• Koblihy: Masopustní koblihy plněné povidly nebo marmeládou byly symbolem bohatství a hojnosti. Věřilo se, že kdo sní dostatek koblih, zajistí si štěstí a prosperitu.
• Boží milosti: Tenké smažené pečivo s cukrovou polevou mělo přinášet požehnání a štěstí do rodiny.

Masopust

Když se řekne masopust, vybavíme si asi především vesnickou pouť s průvodem masek. Je to ale zároveň označení pro období mezi vánočními svátky a čtyřicetidenním postním obdobím, které předchází…

Pověry spojené s jídlem

1. Hojnost přináší štěstí
   Věřilo se, že čím více jídla se během masopustu sní, tím bohatší a plodnější bude celý rok. Lidé proto jedli do sytosti a nešetřili na porcích.

2. Koblihy jako symbol blahobytu
   Koblihy měly zajistit, že domácnost nebude trpět nouzí. Říkalo se, že ten, kdo během masopustu koblihu odmítne, tak na sebe přivolá smůlu.

3. Tanec s medvědem a plodnost
   I když tanec není přímo spojen s jídlem, některé pověry tvrdily, že ženy, které tancovaly s medvědem a snědly při tom kus masa nebo sladkého pečiva, zvýší šance na početí a plodnost.

4. Zákaz odříkání jídla
   Během masopustních oslav bylo považováno za nešťastné odmítat nabízené jídlo nebo pití. Kdo by odmítl, mohl si přivolat nouzi nebo dokonce vyvolat hněv osudu.

Náš tip: Připravte si vynikající masopustní koblihy podle následujícího video receptu: