Flexitariánství: Tak trochu jiné vegetariánství, která hravě zvládnete a zhubnete

Flexitariánem může být každý!

Holdujeme čím dál více lidí, a to i ti z řad hollywoodských celebrit. Richard Gere, Cameron Diaz nebo rapper Jay-Z a jeho manželka Beyoncé. Ti všichni jsou flexitariány. Co je ale tento způsob stravování vlastně zač, jak vám prospěje a jak s ním začít?

Flexitariánství je jedním z typů částečně bezmasé stravy. Jídelníček flexitariánů je složen převážně z vegetariánské stravy, ale povoluje občasnou konzumaci masa. Flexitariáni často nejedí maso zvířat, která jsou chována v klacích či velkochovech a podporují maso zvířat z farem či ulovených v divočině. To je pořád etičtější, než hormony nadopované tele z továrny, nemyslíte? Nemluvě o tom, že nevystreovaná slípka udělá vsšemutělu rozhodně lépe než ta utrápená. Zároveň je dovoleno občas konzumovat i jiné živočišné produkty, tedy vejce nebo sýry.

Pozitivní dopady flexitariánství nemá jen na ekologii. Podle studie asociace American Heart Association mají ti, jejichž strava je aspoň ze 70 % tvořena rostlinnými produkty ve srovnání s masožravci o 20 % menší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Ukázalo se také, že flexitariáni jsou o 15 % štíhlejší a dokonce žijí o téměř 4 roky déle. Studie je výsledkem dat, která vědci sbírali deset let od 450 tisíců Evropanů, takže se jejich závěrům asi dá věřit.

Jak s flexitariánstvím začít?

Pokud jste zvyklí baštit maso každý den, možná pro vás nebude snadné na flexitariánství přejít, ale za zkoušku to stojí. Pro začátek omezte konzumaci masa sedmkrát týdně na třeba jen třikrát či čtyřikrát týdne. Vyměňte normální mléko za rostlinné, například sojové, rýžové nebo mandlové, dnes už jsou tato mléka dobře a levně dostupná, případně se dají snadno vyrobit. Totéž platí o veganském sýru, například...

Dále můžete zkusit nahrazovat maso tofu či seitanem. Dnes jsou běžně v supermarketech k dotání vegetariánské párky, plátky, kostky či řízky, které slouží k nahrazování mase v typicky "masových" receptech, například v různých omáčkách. Postupně zkuste z jídelníčku zcela vyřadit všechny mléčné produkty. V tomto případě by vás mohlo přesvědčit, že ve skutečnosti je intolerance laktózy je u dospělého jedince zcela přirozená, protože původně se mlékem živili pouze kojenci. Až s dlouhodobou konzumací mléka a mléčných výrobků se doba tolerance posunula až do pozdního věku, ale i tak to mámě v genech stále zapsané tím původním způsobem. Projevuje se to tím, že se nám po větší konzumaci mléka či jogurtu nafukují břicha. Toho se můžete velmi snadno zbavit.

Už po dvou, třech týdnech si všimnete, že po jídle nejste "přežraní". Strávit maso a další potraviny živočišného původu stojí naše tělo hrozně moc energie, proto jsme po obědě často malátní nebo nám večer bývá těžko, když jíme masa hodně. Se zeleninou je to přesně naopak. Budete se cítit lehčí a pravděpodobně se to pozitivní projeví i na vašem trávicím ústrojí. Jistě brzy zjistíte, že dopřát si maso jen párkrát do měsíce vám jen prospívá. A ještě tím pomáháte životnímu prostředí!