Ze života aneb To se také stalo...

Jano,máš nápady.

z adob hluboké totality byl manžel,tehdá ještě,chudák,svobodný,s kámošem(extra třída) na Slovensku v nějakém luxusním hotelu(už nevím kde..)na rekreaci,kterou dostali od JZD jako odměnu za dobře vykonanou prácia samozřejmě že slopali jak o životbyli mladí,a tehdy,co si budeme povídat,moc jiného povyražení nebyloa taky byli mladí..a neklidní a jak byli tak nalámaní,přišli na pokoj,ještě něco zunkli a chtělo se jim na malou..leč nechtělo se jim na WC,které bylo na chodbě..už nevím,který z nich měl ten ženiální nápad,jít na balkon..tak šli,vytáhli nářadí a ...v tom vyšla z hotelu sovětská delegace,která byla zkrápěna..ehm..no,a rusáci začali vytahovat deštníky a divili se,že jak rychle začalo,tak brzy to "pršení"ustalo

žížu,zmatená

oko

Na jiném táboře byl bazén, 25m, ke kterému tekl potůček. Chodilo se kolem něj do lesa. Jednou v noci jsme šli z bojovky, bylo docela chladno, tak jsem měla na stanovišti s sebou deku. Cestou zpět jsem ji měla přes ramena, na nohou holínky. Když jsme se blížili k bazénu, pošťuchovala jsem se s kámošem a v domnění, že mě chce strčit do bazénu, jsem chtěla přeskočit potůček a skočit na trávu, aby to nestihl. Jenže v té tmě jsem to nějak popletla a všichni s údivem zírali, jak jsem přeskočila okraj bazénu a hupla do něj Včetně holínek a té deky přes ramena...

rebi,

Haloo, vy tady o halloweenu? Já jsem se šla opět projít, u popelnice nádherná dýně s vyřezanýma očima, zubama a vším, co k tomu patří. Dala jsem si ji na hlavu, nikde nikdo a šla jsem do baráku. Potkala jsem domovníka a málem ho šlak trefil a Láďa otevřel a zase zavřel dveře a jak rychle!!!

Z táborů mám taky pár zážitků. Jeden rok jsem dělala v táborové kuchyni a trochu jsme s holkama škádlily hezké kluky vedoucí. Takže dostali obalený hadr místo řízku, "ovocné" knedlíky plněné vazelínou, hodně osolenou krupičnou kaši s kakaem,...pomstili se ovšem stylově: než jsme přišly ze směny, měly jsme kompletně vystěhovanou chatku, matrace, spacáky, prádlo, všechno roztahané po celém areálu tábora a naše podprsenky visely na stožáru místo vlajek Pak jsme raději uzavřely mír

srettko, ty jsi dílo

Holky

tedy děvčata máte mne na svědomí,já se tu řehtám jak pominutá

Sretti, ty by ses mohla dát dohromady s mým bratrem. Když jsem čekala dceru, tak jsme byli u našich a on byl tehdy ještě svobodný. Vidím to jako dnes. Já jsem umyla nádobí a najednou bratr přišel ke mně a pravil, že budu mít brzy narozeniny, tak že mi v předstihu dává malý dárek. Byl to takový malý balíček a v něm krabička z klenotnictví. Já jsem sundala mašličku a papír a on začal něco šveholit jako Zlatý šperk, dárek na celý život a tak. Já na něj, co blbne, že nemám žádné kulaté narozeniny a on, že co by pro mě neudělal ... Já otevřu krabičku a vidím takový divný předmět, který mi zprvu nic neříkal. Tak jsem na něj sáhla, že ho vyndám na světlo a v tu chvíli jsem zařvala jako šílená, protože ten. s prominutím magor- mi do té krabičky dal oko ze zabitého králíka. Já jsem z toho měla takový šok, že jsem si myslela, že snad předčasně porodím, on tedy pak viděl, že to přepísknul. No naštěstí se nic nestalo, ale šok to byl neskutečný. Když jsem to pak vyprávěla dceři, tak ona říkala, že už před narozením byla chudák a že to na ní mělo dopad. což se naštěstí neprojevilo, ale ona to stále dává k dobru, jak už tehdy trpěla.

však drahouš můj milovanej...taky je dílko...dal mě do tašky svačinku...a taky vibrátor a ten začal v práci vibrovat a drnčel a kolegyně co seděla vedle prej...hele,nevolá ti někdo, drnčí ti mobil v tašce...já na ní zírám..mobil na stole...zalovím v brašně a vytasím ten vercajk ženský čuměj a já záchvat smíchu....takhle jsem jednou nechaly na stole v práci svíčku jako reálnýho pinďoura a já k nim dala dvě blůmy, jako rumbakoule....přišel pán vod vedle si zavolat, vzal sluchátko...a ticho....furt ticho....pak najednou...co sem to....noo......já .... asi přijdu později a vypad no my řvaly smíchy

srett..woeno,já bych upustila..kdybych tě takto uhlídala

tohle je po všech čertech dobrý téma