28.3. Den učitelů

Laďka, díky za pripomenutie. Prečítala som si, čo som písala pred rokom a musím povedať, že po minuloročnom stretnutí s bývalými žiakmi, ktorí sa zišli pri príležitosti 30 rokov od skončenia ZŠ, neľutujem. Ak by to za tie roky bolo len tých 32 "detí", ktoré dnes ako dávno dospelí ľudia ocenili moju prácu tým spôsobom ako sa to stalo, tak to stálo za to. Bolo úžasné byť medzi nimi, akoby sme len pred mesiacom odišli zo školy.
A tak prajem všetkým učiteľkám, tým súčasným aj bývalým, krásny nielen dnešný deň, ale aj tie nasledujúce.

Máme tu opět Den učitelů - Den učitelů - 28. března
Den učitelů je den vyhlášený k poctě učitelů. Celosvětově se slaví 5. října. V České republice je určen na 28. března, kdy je výročí narození Jana Amose Komenského. V tento den se každoročně vyhlašují výsledky ankety Zlatý Ámos.

28. března školy často také pořádají různé akce věnované Komenského životu a tvorbě. Ministerstvo školství tento den uděluje Plakety Jana Ámose Komenského pro nejlepší učitele.
Tu máte přehled nejoblíbenějších učitelů v této sekci i s tím posledním
http://www.zlatyamos.cz/zlati_amosove.htm
a jsem ráda, že ve 12.ročníku zvítězil "cvok" z Jablonce
Ostatní bylo už řečeno níže v předešlých příspěvcích...

Terezko, to ti závidím. Kdysi to bylo jinak, nežalovaly jsme doma, moje matka byla cholerik, akorát by mi udělala ostudu. Můj přítel je o 14 let starší ode mne a vzpomíná, jak je učitel(už nevím, čeho) mlátil rákoskou, včetně své dcery, která chodila do jeho třídy. On sám se jednou rozhodnul, že se nenechá mlátit a tak do školy nešel. Pan učitel si pro něj přišel a vytáhl ho zpod postele a mlátil ho až do školy! Ale on taky vzpomíná rád. Já ne, byla jsem šikanovaná spolužáky a ještě to nějakým divným způsobem umocnili učitelé. "No jo, děcka, jeden za všechny, všichni za jednoho. Jana to zase neumí, tak tady zůstanete všichni po škole abychom jí to do té hlavy společně vtloukli" Nevtloukli, matematika je pro mne tabu dodnes, ale děcka mne po škole chytly, udělaly kolem mne kruh a zbily mne. Taky mi za tričko daly skelnou vatu. Doma jsem dostala ještě od matky za to, že jsem se nechala. takže školní léta jsou pro mne noční můrou. Naše třídá se pravidelně stýká a mne vždy zvou všichni, dnes už samozřejmě dospělí a pokud jsme se sešli, nemohli pochopit, že jsem to nebrala z humorem

Tak teda...ako dieťa som bola poriadny kvietok Otecko pravidelne navštevoval školu za účelom zasklievania mnou rozbitých okien. A to bolo to najmenšie...v 9. ročníku ako 15 -ročná som dostala také vyfackovanie, že mi hlava pomaly odletela z krku Ale bolo to po zásluhe - šmirgľovala som na dejepise lavicu, a nepomohlo mi ani niekoľkonásobné napomenutie. Pán učiteľ to nevydržal, čo dnes plne chápem. Tak mi treba Povedať doma ? Ani nápad, to by som dostala ešte jednu facku, čo som v škole stvárala...ale vôbec ma to nepoznačilo, pretože ak som mala problém, bolo to vždy právom, proste som sa nevmestila do kože.
Možno preto mám dnes plné pochopenie pre deti, pokiaľ samozrejme neprekročia istú hranicu.
Na strednej to bolo o vtipnosti...najlepšie to bolo na biológii : Otázka : Na čom stojí šarišský hrad ? Moja odpoveď : na kopci. A nasledovalo : Terezka von Odvtedy viem, že je to andezit.
Otázka : budeme kopať na námestí, kam sa prekopeme ? Moja odpoveď : Do pekla. A opäť : Terezka von.
Ale pán profesor nás naučil neskutočne, doteraz mám všetky zošity z biológie, veľká vďaka mu
Proste mi vždy bolo a je v škole fajn

stret, tak vítej doma! Je už to dlouho a už jsem se s tím nějak zžila, ale dodnes mám někde v sobě s učiteli problém. Měli jsme učitelku na dějepis, která vtrhla do třídy a když jsme nestáli hned všichni na místě, dostali jsme takovou přes hubu, že se nám dělaly hvězdičky před očima a co hůř, nahla se nad nás k uchu a museli jsme poděkovat!! Učitel v dílnách po mne hodil utahovací klíč jen proto, že jsem nevěděla, k čemu slouží nebozez, měla jsem pořádnou bouli na hlavě.. A učitelka matematiky vždycky řvala, že nechápe, jak já a moje sestra Marcela můžeme být sestry, když já jsem tak tupá!! A omlátila mi knihu matematiky o hlavu. jen naše třídní byla učitelka, jaká se nerodí často a hodně mi pomohla. Zvláštní je, že jsem si doma nikdy nestěžovala, ale možná jsem věděla proč, matka by na ty učitele přišla s klepáčem v ruce a myslím, že by jí bylo úplně jedno, jestli mlátí ředitele, školníka, nebo toho, kdo mi ublížil!!

remi...to mi připomíná mě samu...já zase byla takový neduživý marňavý diblík,takové křehké nic(dneska by tomu už ani nikdo nevěřil ) a vždycky takoví ti učitelští predátoři(v každým sboru se takový unikát našel)... si mě svým hladovým senzorem našli, ikdyž jsem se snažila vyvíjet mimikry tak, že by i chameleon začal mít komplex,skoro se mi dařilo být neviditelná... našli si mě a nešetřili mě, až jsem z toho byla vyklepaná. chladili si na mě zvesela žáhu tak, že i mamina musela zakročit.sice jsem neskončila u psychologa, ale vypěstovala jsem si k nim nedůvěru a strach a pak se to celkově na mě vydatně odráželo
dneska učitelskejm nezávidim, ale najdou se mezi nima taky úžasné kousky, které vůbec nechápu, proč si zvolili tenhle obor.
aale zase na druhou stranu jsou v mejch vzpomínkách i takoví ti, co na ně s láskou vzpomenu a těm patří můj dík a přání k jejich dni

Já vám holky učitelské přeji taky všechno dobré, krásné a jen klidné nervy se žáky Já se přiznám, že ačkoliv mám mezi učitely hodně přátel, jsou to právě oni, kdo mi školu zhnusili.. Vlastně mi museli pomoc psychologové, abych se z toho dostala.. Až možná dostanete tolikrát po hlavě knihou, jako já, pochopíte. Bohužel, dodnes, ačkoliv jsem začala věřit, že to tak není a že jsou mezi váma super lidé a JSOU, opravdu ano, Terezko, mám tě ráda, zjišťuji, že je mezi vámi póvl hnusného kalibru.. Něco napíše, zní to krásně a následně napíše něco jiného někomu do vzkazu.. Dodnes děkuji za svou třídní učitelku Milenu Kostkovou, která věděla, jaký mám s vámi učiteli problém a dokázala mi, že nejsou všichni stejní. Hodně zdraví a štěstí, holky

Laďka, pekne si to napísala Učím 36. rok, ale keby som sa mala rozhodovať dnes, asi by som sa zamerala na niečo iné. Nie kvôli deťom, boli, sú a budú stále deťmi. Ale naša spoločnosť je v tomto smere akosi nevyspytateľná. Každý chodil do školy a tak si každý myslí, že tomu rozumie.
A za ten plat by to nikto z tých kritikov nerobil. Napriek tomu ešte veľa učiteľov v školstve ostáva. Pretože svoju prácu a hlavne deti majú radi, a hoci obracajú každú korunu, každé ráno sa do tej školy vyberú a svoju prácu robia s láskou

Spagetko, moc hezký příspěvek Stejně tak souhlasím s jirholu. Také jsem jako holka v době, kdy jsem si vybírala v devítce školu, uvažovala o pedagogické, ale opravdu nevím, jestli bych si troufla učit dnes. Pro mne byl učitel velká autorita a povolání učitele si stále nesmírně vážím. A také na několik učitelů dodnes vzpomínám s úctou a láskou.

Prajem všetkým učiteľom všetko najlepšie, zdravie , šťastie na dobrách žiakov a veľa trpezlivosti pri tých problémovejších.
Ladka, vďaka, že si to tu pripomenula, nevesta je učiteľka a asi by som bola zabudla, to vieš, dôchodcovia nehľadia každý deň do kalendára. Zdravím aj Teba ako učiteľku.

Musím s Vámi všemi souhlasit. Celý svůj aktivní život jsem učila na základní škole a mohu porovnávat. Začínala jsem jako mladá učitelka v roce 1958 a učila jsem velmi ráda až do odchodu do důchodu. Děti dříve byly ukázněné, vděčné a hlavně poslušné. Co učitel řekl, to bylo svaté. Musím říct, že dnes už bych učit nechtěla. Napadá mě mnoho dalších myšlenek, ale zbytečně bych se rozčílila.Přeji všem hezký den.

Spagi, dík za připomenutí Já svým svěřencům občas říkám, že bych je nechtěla klasicky učit ani za nic, musela bych do nich hustit vědomosti často proti jejich vůli ... to je velice demotivující a vysilující. Kantor na základce má velikou zodpovědnost a odezva někdy dost záporná z řad žáků i rodičů.

Na většinu učitelů vzpomínám s láskou a s velkou úctou, vlastně jsem ani jiného učitele (učitelku) nezažila, brala jsem všechny takové jaké byli, s tím že nás chtějí něco naučit a myslím že to zvládli docela dobře

Spagetko hezky si to napsala.

Špagi díky za připomenutí
taky si vzpomínám na učitele v první třídě pan učitel Vávra,hrál při zpěvu na housle,byl prima chodila jsem tam pouze měsíc,pak jsme se stěhovali.Ve druhé třídě jsem měla nezapomenutelného pana učitele Veverkuvzpomínám na ně ráda a samozřejmě i na mnohé jiné,na paní učitelku Ducháčovou,která dokázala za 2vyučovací hodiny vyzkoušet celou třídu,měli jsme jí na přírodopis a chemii.Na tu jsem byla vždycky tupá,ale přírodopis učila tak,že dodnes si spousty věcí pamatuji a vnučky koukají,že to vím.
Ano každý si jistě vzpomene rád.